Chachar v Praze

Vychazka na Petřyn

14.03.2007
Olympijadu? A v Praze? Čizje chory?

28.02.2007
To byl Vasyl, co tě sprasyl ?

8.11.2006
Něslavnych listopadovych vyroči už je dosť

      Tuž vitajče luďkově, keřy stě sovy tajak ja, čy tajak ja dřepitě v robotě u terminala z ynternetem. Kukam do kalendařa a něni to zabavne. Včera v-ř-s-r, něski bitva na Bile hoře.

      Pro pamětnikuv a znalcuv nětřeba cosyk nadrasať, nale spiše pro děcek mlačych zdvaceti rokuv. Tuž ku temu divnemu slovu, v-ř-s-r. To něni tajak by se větev bavil s japkem, jak onehda pravil Zdenek Izer, nale to se za mojich mladych roku pisalo velikimi pismenami: VŘSR. Znamena to velka řynova socyjalistycka revoluca. Až po letach chapu, o co šlo. Tuž zbantovali to tře syjonysti z Šikaga (Chicago, Ill., USA), teho přemenovaneho na Trockeho pak něchal baťuška Stalin zmydliť kajsyk v Meksyku. To něni v Heřmanicach, čy Hrabove, kurnik šopa, nale ve středni Ameryce. No a čemu šeřyko řynova, dyž se slavila v listopadu? Bo v carskem Rusku počytali dni ešče podle stareho kalendařa. Aji něski pravoslavni lude aby se něřeklo počytaju dni po zapado evropsku, nale svatki drža podle stareho julijanskeho a ni podle našeho gregoryjanskeho kalendařa. Rozdil je 13-14 dni, jaggdy. Hystoryja z Leninem, věčně žyvym (bojim se otevřyť lednicu, bojim se tu po hlavnim mjastku chodiť z Karlaka na Pavlak, bo tam je rychtyk Lenin v Ječně) je dufam všeckim znama. Keremu ni, něch sy najdě ve wikipedyji, co potřebuje. Tolik ku včerejšku a už se ku temu něchcu vraceť.

      Na nešni den potym přypada smutne, už počytam, třyste osymděsate šeste vyročy bitki na Bile hoře. To je kusek za Střešovicami a za Břevnovem, hevaj za Vypichem a za  oboru Hvězda, tajak je vypadovka Karlove Vary. Pro nas Moravany aji Slezany su někere nově zyštěne skutečnosti skutečneho pruběhu bitvy ne zrovna lichotive, nale co sy mame z brachami Čechačkami vyčitať – ti pry na Moravskem polu zabili Přemu Otakara Druheho (1246?) a roku 1306 v mojem milovanem Olmiku aji Vaclava Třetiho. Ku temu roku 1620 chcu enem řecť, že chiba byla na straně panske ligy, což byla převažně poněmčena šlechta (a tu už předbiham ku dvacatemu prvemu červnu, z tych popravenych 27 panu enem tře mjali češtinu za rodny, lepěj mateřski jazyk...), kera něchcala přybrať do vojska caly narod – asyk jim hystorycke spominki na husycke hnuti stačylo. Je tam kusek za konečnu lokalki (furť se to měni, momentalně 15 a 22) taky fajny pěkny pomniček aji za kaplu.

      Mezy nami – VŘSR byla namiřena proti pravoslavi a nam Slovanum vubec.  A komunyzmus (= keremu nědame nic a kereho obereme do posledni nitki) je enem odnožu syjonyzmu. O tym sem tu už tež sparurazy dřystal. Je to taka velika paranoja – hledať něpřytela, kaj ho nimoš a ani nigdy němožeš měť. U Bile hory paradoksy trvaju – je dobře že zvitězyl katolicizmus aji ze svojimi nadhernymi baroknimi kostělami a rozvojem cyrkevni hudby, zeimo varhani.  Totiž žaden to něchce přyznať, nale katolicka reforma tež spomalila germanyzacu českeho, moravskeho a sleskeho naroda skorem o 150 rokuv... Kery nevěřy, ať si tam běžy.

      Ja valim do pelecha, cosyk dospať. Mivejtě se, vaš © cha.

24.10.2006
Servus s knajpy

10.10.2005
Typ na rodinu navštěvu

Tuž vitajče luďkově dobřy. Fčera zme sy připomjali nědožitych 65.narozek Džona Len nona – aji dybi nic ine nězrobil – dobre že hral hlavni ulohu ve filmě Jak sem vyhral valku, a potem, navzdory Joko Ono, složyl, nahral a naspival Mother aji Woman.

Bo parkinsonske zakony su něoblomnějšy přyrodnich, jasne že po dluhe době volny vikend z robu a děckami sem s pulki proležel z jakusyk virozu. Diki temu ti moji potomcy na mě vymamili, to se inač ani něda napsať, předvesť svoje zbirki "starych" pikovlačku - lokotki aji parni, rychlikače aji nakladni vagonki. Mlademu lezly očyska navrch hlavy, bo pod mojim přysnym okem se učyl sestavovať kolejnički do jednoducheho ovala, potem aji z vyhibkami, nakolejovať mašynki a vagonki aji s nimi kružyť až do uplneho vysyleni (mojeho, pochopitelně, dva razy sem při vykonu otcovskeho dozoru usnul). Moje rodičovska laska prošla velmi těžku zatěžkavacy skušku, to dyž ta moja najmenšy rebeka v sobotu na jednu lokotku šlapla, na druhu lehla a v nedělu muj nejdražšy vagonek (za pětikilo) poškodila... Uff... Nale myslim že sem to zvladl, bo tež plati jedno z merfyho pravidel: Dyž cosyk doma enem skladuješ, značy to, že to něpotřebuješ. Jagmile to vyhodiš, okamžytě to začneš potřebovat...

V nedělu zme vyrazyli za kulturu aji technyku. Roba z malu šly do děckeho divadelka na Praze sedym, kusek od Narodniho technyckeho muzea. A muzeum – to byla zaležitosť pro chlopi!

Bo zme měli štěsti a v celu hoďku se provadi v ekspozycy dulni a hornictvi, šli zme z mladym do sklepa. Začatek je nězaživny, bo pruvodce dřysta naokolo jakychsyk vitrin – kahany, rozbuški, blembaki atak oto. Potem se ide do vlastni expozyce, kera je ve dvuch suterenich patrech a pulka je rudny dul, druha pulka kamenouhelny, z kladenskeho. Imitace reprodukovanymi zvukami (vrtaki, zbijaki), vystavene uhlene kombajny su pochopitelně něfunkčni. Ešče se zleze po šikmě o jedno patro (v baraku NTM, ni na šachtě!) a je tam ukazka sniženych sloji z Kurvinskeho dolu Prvy maj, figuryny barabu tam leža na řbetě a dobyva ze stropa, na počvě jakysik maras. Bo se něfasuju ani klobuki, jasne že sem se dva razy bacyl do hlavi – raz o lutnu a raz o vydřevu. Aji v te tmě tam fšeckim děckam, včetně mojeho mladeho, svitily očyska, bo tam byla aji dulni lokomotyva na stlačeny vzduch, jakesik ty hurty a tak oto. Potem zme vylezli do zakončovacy časti, opět mezy vitrynami – tam se všimnite mapy dulnich oblasti – převažuju střybro a zlatonosne ložyska, aji polymetalicke rudy, praktycki ve všech českich a moravskich pohořych. Přy vystupu, nestylově po schodach, ni v těžni klecy (ajigdyž su to 3-4 patra, mohla by tam byť), na schodišťu se všymnitě dalšych vystavnich panelu, kaj su uvedene aji otevřene (celoročně, v turystycke letni sezoně) skutečne ekspozyce v te našy republice.

Že sme pak proběhli zbytek entemka (hlavni dvoranu a vystavki na patrach) a že zme mjali spicha z děvuchami a šli na hřyště na letenske plani v parku, vyhibali se furt bruslařum a bruslařkam na kolečkovych nale hlavně ynlajnach, o tym se mi moc psať něchce, bo od iste doby němam rad vice jak třy lidi na kilometr štverečny. V letenskem parku to bylo horšy tajak na Vaclavaku...

Keremu to něski něstačy, skuknitě aji napřyklad tu:

www.ntm.cz ; www.grafitovydul.cz/odole.htm a www.ckrumlov.cz/cz1250/mesto/soucast/t-gradul.htm aji s koňcovku /t-dolova.htm. Lokalpatryjotam doporučuju enem tuto stranku www.pamatky.com/pamatka.php?Pamatka=ostravapetrkovice .

Ostatni odkazy třa indy, v bedekeru stareho vlčaka. Mivejtě se, bacha na virozy a podzimni mlhy, symbolicki v určenu hodinu, vaš © cha.

17.09.2005
Dopravni podnik slavi!

Tuž vitajče luďkově! Su rad, že žaden z vas přytomnych něni liny tu skuknuť sji o sobotě. Co gdybi. A matě pravde.

Nešni svatečni přyspěvek asyk moc slavnostni něbudě. Dopravni podnik hl m Phy (doslova) slavi sto třyceť rokuv od vyjeti prve lokalki! Gvuli temu ma něski aji den odevřenych vrat v arealu Hostivař na Praze 10. Skuknitě např. centrum.cz, kliknitě na mapy a zadejtě ulicu U vozovny čy Tiskařska (nebo Typograficka, už něvim). Co a jak je nachistane pry na strankach www.dpp.cz . Kery matě už zaple aji repraki a audyjo kartu, skustě www.rozhlas.cz/regina/portal/ . Bo tam lze slyšeť aji přyme vstupi z tych oslav v Hostivařu.

Jaguž sem psal onehdy, něvim, čy je co slaviť. Bo se jedna o akcyjovku, jasne že hlavni akcyjonařy chcu vydělavať ZA KAŽDU cenu, proto ten podraz ze zdraženim listkuv ku prvemu červeňcu. Proto vartuju, proběhne do třy let dalšy převrat s krycym nazvem Ašoka 2008. Bude se tykat zeimo bazalnich věcy pro obyčejnych poctivych ludi jako je konečně funkčni system statniho zdravotnictvi, nale aji system funkčni hromadne – měscke aji mezyměscke – dopravy. To znamena převedeni akcyjovek spatki na statni nebo narodni podniki. Zařyvy přyklad – českobudějicki Budvar! Mezi nami – zloději a podvodnicy, kerych je bohužel nejvice pravě mezy hornimi osymděsati tisycy a celebrytami – mě nězajimaju. Temu se ve filozofiji řyko Inverzni plan noveho orlinsa 2005. Nebo ParoubTek (čti paro butek)?

Vaš © cha.

9.07.2005
O Karlovem mostě

Tuž pěkny večer, dobre rano, fajně přy pondělku, čy gdy kery budětě čyst muj nešni nočni dřyst.

Malo se vi, že něski, devateho, to je cosyk mezy 757 a 752 rokami od položeni zakladniho kameňa otcem vlasti ku stejnomenemu mostu. Přesnějšy – Karel Štvrty, vlasnim menem Vaclav Lucemburk, věřyl ni enem v Pana Boha (tajak ja), nale aji v numerologiju (to ja už meně – kaj je středověk!). Pročež vytvořyl přyznive podminki podle numerologicke dokonale pyramidalni řady: 9-7-5-3-1-3-5-7-9.  Podle mi dostupneho vyklada to bylo tim padem 9.červeňca roku (13)53 v 13 hodin 57 minut 9 vteřyn. Kery něvěřy, nech taj běžy a skukně aji tu rozmarynu roskvetlu na tym pražskim mostě... Možna mi tu teď podle časovani vychazi pozoruhodna numerologyja tež!

Druha časť našeho nočniho povidani se tyka předvčerejšyho bomboveho utoka, připominam svoji oblibene blondyně , v Londyně, děvucho, v Londyně. Podle numerologije šlo o magycke datum 7.7.7(=2+0+0+5). Dilo ďablovo? Terorystuv? Ni, jasny rukopis Mosadu. Nale to sy nechejtě pro sebja, nikemu to něvyřvavajtě, bo by to bylo politycki někorektni a tak oto. O narodni, zeimo moravske paměti a skušenosti s někerymi přyslušniki někerych narodu (napřyklad: Poturčenec horšy neskafa. Kajs kupila to kafe, Maryšo? U žyda, Lizale, Tož bať a ja čemu je take hořke atd.atd.atd.) vime po dluhe generace svoje.

Kery němatě na planek Prahi, tož skuknitě na nejbližši pumpě čy velke samošce. Doporučuju Marco Polo Euro Praha 1:20.000 knižni, stranka 10 vpravo dole (tam je cyl všech vyletniku – naš oslaveněc).

Mivejtě se, umyvejtě se, usmivejtě se atd.atd. Vaš © chacharzprahy/chacharvpraze/ChaChaAr

4.07.2005
Tak nam zdražyli emhade, pani Mylerova!

Servus aji s koněm, moji mili ljuďkově, keřy fčyl blumatě po matičce mjast, mistek teho frydek, že matě mět vyvalene břucha aji gzychty kajsyk u mořa na Jadraně čy kaj taj!

Tuž dluho sem vas něpotahal za fuski po Praze, tuž dame dalšy lekcu, ni? Kaj zme su to byli sposledka? A, na hlavaču, aliaz na Wilzoňaku. Nešni lekca budě těžka, bo se naučytě chodiť z vlaka na lokalku směr Žyžkov aji směr Vaclavak, a ti šikovnějšy aji přestupovať na vlaki směr Usti nad Labem a tak co su vypravovane z Prahi středu čyli Masarykača čy Masaryčki. Ničeho se něbojtě, ta nešni lekca budě poměrně kratka, bo aji ta štreka je tež kratka. Relatyvně. Však skuknitě tu, pismenko abece aji de: http://chacharzprahy.bloguje.cz/114712_item.php a potem aji pismenko e na http://chacharzprahy.bloguje.cz/115784_item.php . Dluho zme nětrenovali!

Takže jasne. Stě na Wilzoňaku, parrazy vychitavek a vyhibani se ruznym šmejdam, zlodějam a kryplam a stě venku. Mujtybože, z kereho vychoda z dolni haly stě vylezli? Z leveho? Z prostředniho? Z praveho? čy z horni haly na parkovisko čy kajsyk do boka? Tuž stama se spakujtě hevaj naspadek a nadul.

Tuž zduli. Mezy nami, šak to je zumpelně fuk, bo poznavacy znameni, že stě skutečně v hlavnim městě na hlavnim banofě, su ty smrdicy a naokolo poblite kanalni mřyže, puch a tak oto. Jasne, že v ramcu přybliženi ku te spominane Evropske unyji su meter dva od inkryminovaneho zdroja zapachu a nutkani ku grcaňu postavene stanki rychleho obžerstveni! No nic. Datě se doprava, jak sem spominal posledně  (v unoru, kura, toto leti), napřyč Šervudem. Idětě aleju spicych bezdovcu, to fčyl v letě, inač zvanu alej žebrakuv a kradaču, oto v žimě. Doidětě až ku take zahadne skulptuře. Dluho sem nad tym dumal, nakoněc sem pochopil, že to něni vděk od cajzluv osvoboditělam, nale symbolika, že Praha je aji raj pro buzeranty a ine hošy z teple štvrtě... A prostytuti obeho pohlavi maju pravě na Wilzně zakladni bazu.

Už ta ružova obloha, kera mi tam na te fotečce vyšla! Aj dybysem valil kaj mory, něpodařy se ani z novym softverem na upravu barevneho pozadi nahodit vhodnějšy octin! Kaj se hrabe spominany Leonid Ilyč! No a fčyl matě dvě možnosti – buď zahnětě na lokalku doprava, to valitě na devitku Žyžkov a čy pětku na Floru čy dvacetšestku na Želivskeho. Nebo zabočytě doleva od pomnika naokolo fajne trafyki z plackami na tryki a valitě z lokalku do centra, na Vaclavak, Karlak čy ku Narodnimu ty jatru, popřypadě tež ku Masaryčce. Anebo třeti možnosť (o tych listkach na lokalku cosyk pišu ponižy),  přestupujetě na jakisyk počong do severnich Čech a něchcetě uvaliť zbytečně mosazneho kulateho věncka enym za jednu jedinu zastavku lokalki. Tuž oto musytě furt rovně krz Opletalovu, oto tam jak viditě vlaki, poštu a tak. Bacha, bo kerysyk gizd vas přejedě, jak vali tym svojim plechovym mylačkem ku Bulharu! Přeskočytě Hybernsku ulicu, dyž odolatě svodam bufeta, skla prodejny a inemu, a stě u vchodu na Masaryčku, do banhofa a stě u pokladen. Doleva chodbu až na koněc, tam doprava a stě v hale! Kura, ta sama sytuacyja tajak na Wilzoňaku. Davejtě se bacha na osobni věcy!!! Aji dybi vam guvno trenki olizovalo, něpušťat madlo od notěbuka a kufřysek!!!

Ku temu pražkemu emhadečku: od prveho červeňca se tacy syncy tajak šprymator Bem, jeho zas tupec Byrgermajster aji ten frajer přes dopravu z magi sratu Ruzner čy Štejner čyjaksemunadavo rozhodli, že se podražy. Jasne, dyž sy vozum dupy v služebakach, z kerych nejmenšy kubaturu ma Superb! (Už to dufam vitě už od prodejnich automatu z haly Wilzoňaku čy od okenek vlezuv do krtka – obyčejni lude jezďa po Praze za dvacku.) Ku temu su zavedene vylukove letni izdni řady. To značy napřyklad – krtek jezdi v desetiminutovych yntervalach, dal, namisto 23 linek lokalki je ich v provoze enem 14, běžny ynterval ze třy, maksymalně pěti dosavadnich "školnich" minut je prodluženy na 15 minut ve špičce, na až 30 v tak řečenem sedle... Nědatě im tež korunu? Myslim podle Antona Špelca – cysař pan něni vul, cysař pan je korunovany *:o)))

Tuž tak v kostkovem, bo v krystalovem to ešče něumim!!

Co sem robil v robotě, co z robami, co zasyk čtu za kšonžki, tuž o tym vice přiště. Mivejtě se, umyvejtě se, usmivejtě se! Mam jakusyk dovolenu, potym slavim svateho Prokopa, mistra Jana Husa a svatych mojich (a radhoščskich) patronuv Cyrila a Metuda, tuž se skusym přyhlasiť kolem 7.7. v 07.07 z jakimsyk kračym přyspěvkem, ni?

Vaš © chacharzprahy/chacharvpraze/ChaChaAr

28.04.2005
Po svatem Jiřy lezu nejen štiřy

Vitajče luďkově. Předminule sem tu valil kliny, čekal sem, že se lokalpatryjoti ozvu a ono nic ku temu, ticho po pěšyně. Tajak po listopadu v historyckich zemich koruny svatovaclavske zvykle. Tuž to bylo s tu šachtu – spravně to byl Šverma dvě, něsky Odra dvě, a ni žaden Bezruč dvě, bo havirňa teho nazvu byla a je enem na Hladnově... Tajak o tym spivaju Buty v tym blus o ožrani se ze štajgrem, keremu něbudě nigdy koněc...

Fčyl ku jadru pudla. Synečkove a děvuchi, mate radosť z jara? Drandite kolobku z Hurvajzym tajak ja? Čy rači randite ve dvuch po parkovych zakutich, kaj ani bezdofcy nělezu bez čagana v pazuře? No nic, to enem tak vas chcu trochu poštengrovať.

My zme o ušlem vikendu vyrazili z robu a našymi potomkami na vylet. Mlademu sem nepřypominal že chtěl v sobotu na střydani straže na Hrad. Vlakem z nadru z Vršovic http://pacifikem.cz/m  přes Branik na Zbraslav, trať vede po pravem břehu Vltavy. Ti co maju siťovki na emhadečko to maju cele zadarmiko. Myslel sem, že chitněmě aji $$vlak na Dobřyš$$, nale stačyl aji ten do Davle.

Vylezli zme z vlaku na malem nadru ve Zbraslavi, přelezli koleji oproti uhelnemu skladku a po silničce pod okresku od mosta Zavodu miru, kera vede břežanskim udolim do Dolnich Břežan a dale na Jesenicu, zme došli po sto metrach ku kopečku ku děckemu hřyšťu.

Tam byla prva zastavka, bo děcka potřebovali poloziť prolezki, pohupať na hupačkach a tak oto. Tež zme přy tym zežrali cosyk dobreho od robki doma přypraveneho.

Dalšy časť vyletu se odehravala v miny zoo na Zavisti, od hřyšťa tak s padesat metru, bo aji meně. Tož tam maju: v kopcu v ohradě laň od sikiho čy kereho sibiřskeho jeleňa. Dule u potučka pak je jadro miny zoo – liška, tchoř, kuna, vyr, krkavce, mala voliera bažanta kralovskeho. Pak su dvě take chaty čy baraki. Za nimi velka ohrada z divočakami. Stary kanec ležel na slunku. Bachiňa ma třy male selata, rypakem do nich bušyla, bo chtěla sama zežrať cale dvě kiliska starych jablek co sem musel z domu tahať na řbetě až tu. U divočaku je taka lavka vyhlidkova, tuž tu zme z děckami cvičně přešli. Posledni exponat tvořy věčy voliera pro kaně lesni. Ku temu idětě pře s lavku tam a druhu naspadek.

O kusek vyše proti prudu maleho potučka, kery tvořy pateř miny zoo, je pak piknykova buda z ohnišťami. No jasne, že přyjela partka rusaku čy ukrajincu a zrobila oheň, chlopi vytahli basu vudki, roby mazaly chlebički. Mladeho zme museli nasilim odtahnuť od potučka, už tam stavěl dalšy Slapy. U vyvěski statni ochrany přyrody zme se početli o kelckem opidu, kere by mjalo byť navrcholu kopca. Mineli zme pomnik basnika Vítězslava Hálka, potym zme tahli aji děcka.

Fčyl už to něni prochaska ružovym sadem, bo se idě dobre dva a pul kilaka enem do kopca, po serpentynkach, celkove převyšeni dobrych 270 metru. Vyhled ze sezki ovšem stoji za to. Co rušy, su auťaki zezdola z okreski, bo su hlučne a smrďa.

Vylezli zme ku kraju pola na nahorni plošynce, dalšy dvě cedule, křyžovatka turystyckich značek, překonali tereni vlny přes byvale valy opida a dorazili na zorane pole s rozhozenymi šutrakami, co mjaly představovať asy druhu kounovsku řadu menhiruv. Nale je to tam jakesyk zdupane. Děcka zkusili postaviť čhorten ze šutraku, čy povltavsku http://www.beskydy.cz/info/mista_view.asp?id=96, dyž je ten vikend dvuch svatych.

Potem se šlo enem s kopca, zrobili zme věčy kolco lesem, až spatki ku děckemu hřyšťu. Opět prolezki, hupački, skluzki a tak oto. Z velkim řevem pak na vlak a směr dom, z vlaku emhadečkem do chalupy. Večer děcka se pochvalovaly že vylet vlačkem se vydařyl.

V nedělu na svateho Jiřy už to bylo jednodušy. Chrapalo se do pul devate, potem snidaně, pomoct robě navařyt objad, nabalit taški na plavak a hura auťakem do vršovickeho Edenu na Slavku. Je tam enem pětadvaca, tajak v chacharni na Čapkarni. Děcki bazenek je na patře, takich osum krat dvanasť, maksymalni hlubka osymdesat čysel. Plavčo, kupani, hazeni balonami, nacvik na splyvani, skratka, děcka se vyblbli fest.

Hoďka a pul utekla, enem že pak ve sprchach, na mužske, aji na babske časti, jak zme se potem z robu zhodli, byli fronty horšy jak za bolševika na maso. Jaksyk zme se vyštrachali, počkali až doschnu vlasy a hura na Kubaň (Kubánské nám. – pozn.aut.) bo roba nas pozvala do cukrarki na zmrzku. Tu zme zeřrali u fontanki a hrr na děcke hřyště oproti palacu Skanska, dřyve I pe es. Bylo plno, bo slunko skušalo nacvik na leto, ani moc větřysko něfučalo.

Vyrachani, vysmati, dorazili zme dom, po obědě sem měl povoleneho šlofika před nočni. To je co řycy, bo jak chlop ležy, šecki roby se začnu střečkovať.

To byl muj letošni svatovojtěšsko-jiřski vikend. Fajne! Mivejtě se, umyvejtě se, usmivejtě se!

© chacharzprahy/chacharvpraze/ChaChaAr

22.04.2005
Na vystavce od pana Zdeňka Buryjana

Vitajče luďkově dobřy. Tuž předevčerem sem zebral familiju a sjeli zme skuknuť tu vystavku obrazuv a perokrezeb od Pana Maliřa Zdeňka Buriana. Tož obvykla doprava socku, tak mladi v Praze řykajum emhadečku, byva metřyskem A na Malostransku a s tama lokalku 22 čy 23 do gury na zastavku Pražski hrad. Tež se da sjet až na Hradčansku na metře A. To vyjedetě po eskalatoře navrch po podchoda, vylezetě po schodach směr Milady Horakove, otočytě se kole slupa a pruchodem v baraku Škody Praha kusek pěškobusem jako by ku Pisecke braně, nale v parčyku uhnětě doprava a pak takymi dvuma uličkami ku zastavce Letohradek kralovny Ani. S tama je to potem enem jednu zastavku, zezdola z Malostranske dvě.

Na mistě určeni vylezetě z lokalki, a je třeba byť velice opatrny, bo jak rozhrnujetě ty davy zahraničnich turystu, mužetě obšas někereho aji zamest loktěm pod lokalku. Přejdětě ku Prašnemu mostu, kery se kleně nad byvalu medvědi roklu, kaj povjastny šably cysař Rudolf Druhi choval ruzne egzoty, lvi a tak oto, přydětě ku braně, chvilečku pozorujetě cyzince, zejmena japončyki s foťakami jak sleduju čy se synci v tych modrych mundurach hibaju čy ni. To gdyž chcetě dať kolečko po Hradě.

My zme inač valili hned kusek od semaforu a stanoviště hradnich polocajtu napravo do Izdarny. Vstupne obvykle (pětikilo za rodinku nic neni). Musym přyznať že děckam se to moc nělibilo, bo temu nerozumi, a stať před platnem z troglodytami a neandertalcami (to je z řečťyny a značy to ni člověcy) ich něbavi dele jak deseť fteřyn. Potem ku koňcu vystavki, jag už byli perokresby a skice, to bylo ešče horšy.

Pak zme vpluli na to druhe nadvořy, mlady chtěl aji na prve, že bude střydani stražy, nale bo byly štyry odpoledně, něbyla žadna parada s pochodem a muziku, tuž řval jak by ho na nože bral, že to chtěl viděť tajak minule z ďadkem a že zme gvuli temu měli se vziť dovolenu z roboty ja aji moja roba.

Asyk po hodině chlůacholeni suhlasyl, že přyšťy volny vikend ho zeberu a sjedeme extra na poledni střydani straže aji z vyměnu směny a z muzyku a ešče přybereme jakesyk ty opičy tance od papalašu. Šak hlavni osobu je tym věčynu pan prezydent, však vitě kery, co se enem zdravime, nale němluvime spolem.

Tuž zme pochodili po hradě, vlezli zme aji do přytmi svatovitske katedraly, tam za s obě děcka bečely že tam je tma. Naspadek dom zme to vzali štreku přes Petřyn, kole klaštera ku rozhledni a zrcadlove sini, naščesti už bylo všudě zavřene, bo to by zme tam byli ešče do fčyl... Lanovka nadul nimjala uspěch, bo ju ešče opravovali v ramcy cyklicke ročni udržbi, takže na malostranskem Ujezdě zme byli až o pul sedme. Neprozřetelně sem řek že sem zapomněl naprograsmovať video na nahrani večernička. Ježyš, kery satanaš mi to nakukal. Samo že ni, že sem nezapomjal, ale roba ze mnu, ani děcka, nemluvili ešče hoďku, než zme dorazili dom.

Tuž tak. Praha je krasna. Gdyž si odmyslitě tych japočyku, korejcu, rusaku, talošu, amiku, v zasadě je hystorycka časť prazdnym městem. Tajak Kuřy rynek doma v Ostravě třy dni před vyplatu.

Mivejtě se, umyvejtě se, usmivejtě se! Bo něvitě, kery gizd cyzacki vas chce do intervju ze si en en!

© chacharzprahy/ChaChaAr

16.03.2005
Smrtka se prochazi po Karlovem naměsti

... a něviš, kaj ukaže aji na tebe...

Tuš vitejče synci a děvuchi. Puvodně sem tu mjal na rano ine tema, to sem zrušyl a dame sy ho indy. Člověk mini, Pan Buh měni. Fčera sem byl po uherskem roce zase s kamošama na pivě. Až do zavirački, bo sem chit sline. Dom sem dokodrcal ani něvim jaku a keru.

Rano pala jak dva střepy, bo stary chlop, nale něrozumny tajak ve dvaceti. Tuš zachrapal sem, zmeškal sem, volam do roboty, nigdo to tam něbere. Valim od tělefona do obyvački a v radyju hlasi že byl o pul sedme na Karlaku karambol, bo lokalka dva advacka vyletěla ze zatački a smetla paru luďku na zastafce. Kura, dyk to měl byť ten muj spoj, kerym inač jezdivam načas do roboty! Dva mrtvi na fleku, z ostatnich sedmi tež dva-třy bojuju o žyvot ve špitalach. 

Do roboty sem dorazyl asyk s pulhodinovym spožděnim okliku inymi spojami, mezytym sem se dovolal, sestra řyka že teš dorazyla před chvilu. Až osobně pak dodala, že jela v lokalce za tu vykolejenu a že tam zdobře pul hoďku čekali co budě. Až se pak vyrojily ty vuzky co vypadaju tajak femili frost, bylo jasne. Z nimi aji hasyčy z vyprošťovakama.

Tepru fčyl mi došlo, jag mě ma Pan Buh rad a že ku němu se něnavratim dřyf neš se splnim fšecki ukoly kere mi tu do teho slzaveho udoli uložyl. Idu se ožrať po druhe aji nesky. 

Mivejtě se, usmivejtě se, umyvejtě se. Něbudu račy už nic dodavať.

14.03.2005
Čizje teš chory? II.

Tuž vitajče luďkově, stali čtenařy aji ti nahodni, co se zabrusili nědopatřenim! Pulku vikendu sem stravil hranim se z novu hračku – pivičkem. Nale v nedělu sem musel do roboty, na šychtu na jedne z mnoha čy mala, to jak keremu přydě, pražskich pohotovosti.

Do roboty sem dorazyl rano načas, bo sam to nimam rad, jak se co furť opožďuje. Napřu ty sliby od pana prezydenta, šak vitě kereho, co v děvadesatym vykřykoval, že aji ti blbi a hlupi a arogantni češti doktořy budu měť ekvyvalent paltu svojich kolegu ze zapada. Ek, vyvaleni z tych podpor v zaměstnanosti zme furť... Kolegove aji sestřyčki hodnotili uběhlu svoju šychtu – ale přecyk, najlepšy to vystihnul asyk pan Jiranek:

No, jedna kolegiňa co šla dom, řykala, že chřypki same a že musela mět preventyvně cosyk před chlebarňu sama, dyš pospřehližela ty udajně zarudle pyščyska obyvatělu a navštěvniku matičky měst. Asi něpřyšla na tryk tajak tuten kolega na nemenovane vojenske ošetřovně, jak spravně zachitil pan Hrdy:

Mi šychta o vikendě ubiha dycki dobře, bo to beru tajak společensku zaležytosť – pokecame, kafisek z paru uvařyme, na objad i večeřu se da teš skočyť cestu po navštěvach pacošu v bytach čy se ho zehřať v kastroli na kuchince. Co mi ale vytačy tajak telekomski automat něplaťycy zakazniki, je dalšy sorta pacošu:

4.6) Jachcijenom – vleze vam do ordynački pomaly dyš šumne robce z bolavym břuchem robitě to perektum. Něbo se vlame pomaly až na inspečak bo něchce a němože dřepěť v čekarce dele jak 20 vteřyn a ma cosyk duležyte u nich v dupě (Fakť, přysaham! Bysem ho zabil, vola!)

4.7) Škemralove o vijagru – tych vyhazuju, vyhazuju, vyhazuju. To něni věc pro pohotovosť! Nale raz sem vyměknul, napisal sem mu padesatkovu jednotabletovu, gdyš řval že musy měť fčyl navečer stovkove čtyřtabletkove baleni, bo ma mladu tu, dup, ni mylenku!

A samozřejme, 4.8) ti ostatni slušni, kerym napravde svica dohořyva čy skomira a jejich ošetřeni u nas je plně yndykovane. Taci se ešče omluvaju, že otravuju s taku pitomosťu, maličkosťu a tak oto.

Skratka a dobře, su rad, dyš to běžy samospadem, žadne opruzovani, žadne buzeni ve dvě a pak o pul štvrte rano. Věřte mi luďkově, že to tak byva velmi malo! Tym padem na dnešek su celkem vysmaty aji vyspaty. Nědajbuh, by mi nad ranem do ordynački vlezla jakasyk partka z kerehosyk debilizatoroveho spravodajství a kladla mi otazki typu (zas pan Jiranek nejlepe vystihnul možnu sytuacu):

.

Mivejtě se, umyvejtě se, usmivejtě se, něch stě na to opožděne jaro dobře přypraveni!

8.03.2005
Čizje teš chory?

Vitajče luďkově, dufam, že mi něpřeklinatě po tym fčerejšym přyspěvku. Předpokladam, že stě chtěli cosyk lepši, neš staru omšelu fotku z jakusyk pofiderni kandydatku do narodni zbirki stareho plechu pro cejlonske rybaře. Tuš myslel sem, synečkově a děvuchi, že stě tajak ja, z teho spolka Za staru Ostravu. Bo tu v Praze je taky spolek teš, ale ma smulu v tym, že si zvolili babizňu za přecedkiňu a tym padem nemožu s ňu suhlasyť v pomalem a obezřetnem přystupu k papalašam. Ešy budě v Ostravě přecedu chlop, tuš se hlasim dobrovolně za čestneho velvyslanca, čy jak se řika, honorarňyho koňzula, Sleska aji Moravy v ostatnich zemich koruny svatovaclavske, po vzoru bavoraku v Helmutlandu, to značy v Čechach, Lužycach, Braniborach, Hornich, Dolnich Rakusach, Korutanach, Lichtenštajnach aji Lucemburku. S tym obraskem. Vyhral sem si s tym, ze skenem, pak s fotoprogramem, neš sem pochopil že to je černobily orygynal a nědaju se tam dorobiť v tym mojim pecečku aji barvy, s velikosťu ku zmeňšeňu v tych bajtach, bo to bylo velke a něchcelo zebrať se do članku. Fotka je v mojem osobnim vlastnictvi poměrně kratce, věnoval mi ju jeden vděčny pacoš, že ju našel doma po tatovi ostravakovi, chacharovi a brigošovi v jedne osobě. Byl u mě v moji kmenove robotě, ni na pohotovosti. V Ostravě pamatuju pohotovosť dluhe leta na rohu u smički trola naproti byvale jamy Šalamuna, pak sem jaksyk stratil kontakt, bo sem se pohiboval v inych sferach. Vyšich, pochopitelně. Nale tu v hlavnim městě je vyběr věči. A zme něnapadně u hlavni temy dněšni rospravki.

Předpokladam, luďkově, že stě zvladli, a někeřy aji opakovaně, uspěšně přyjezd do Prahi vlakem, pohybujetě se emhadečkem a něbluditě. Fčyl, ale aji uš dřivějši, stě se rozhodli tu jakusyk dobu pobyť. Dyš stě valutovi cizozemcy čy valutovi tuzemcy, matě fšecko jednoduši, nale bacha přy hledani bydleni, bo by vas moh gdosyk pěkně lajznuť. Bydlitě, čy ve svojem, v podnajmu, na ubytovni nebo kolejach, robitě, bo doma je po robotě guvno, stě jakeš takeš spokojeni. Nale co to? Choroba dorazyla od uhla aš tu a zahryzla se vam do krku, fajrujetě, blijetě, matě břuchobol, podagru, husera s tym ischyjasem a mačka vam hnatu tajak stary dobry turnyket v metře a ine lahudki. Do dupy, svojeho praktyckeho nestihatě, bo matě turnusa čy prodlužene smjany a uš je šesť večer. Co s tym? Na pohotovosť, věčmi začyna od sedmi, ale někeru aji dřyvějšy. Ti keřy maju uš nastudovane zasadni dilo M.Urbana Breviř uspěšneho lekařa z dřyvějška, řeknime ze sedymděsateho osmeho až osymděsateho roka minuleho stoleti, možu se zas přeskočyť sparu řadku. Ti ostatni nejdřyv se musi uvědomiť, kaj fčyl bydlum v matičce měst. Podle teho je na volbě – na Praze jedna, třy, štyry, pět, šest, sedym, osm, devět, deset s patnastku a dvaceť dvojku, štrnasť. Dvojka, jedenastka, dvanastka, fčyl aji třynastka su postupně od loňskeho roka pozrušovane, na pětce budě teš v tym pěkny burdel, a su přyfařene kajsyk inam. Matě štěsti, němatě ze sebu v Praze celu rodinu, od maleho děcka do osymnasťleteho fazola, čy něstě na umřeni a něpotřebujetě volať zachranku, nale stačy pohotovosť osobně čy z navštěvu. To sy fšecko předem dohledatě, od znamych v robotě, od někerych zdilnějšich susedu v baraku, vyimečně aji od svojeho praktyckeho čy ineho obdobneho doktora, adresu, tělefony, spusob dopravy, kaj su pohotovostni lekarně. Ano, od slova lekati. Dyš to zhrněme, něpotřebovali stě odvoz zachranku do špitala, ani stě se něhadali ze sestru s pohotovosti, že si něvymyšlitě a že fakt nědoidětě ku nim. Dorazili stě na misto čynu, sami, čy z milačkovym doprovodem, uš seditě v čekarni, dali stě sestře ty placki ze zdravotni poišťovny a občanku čy pas. Za deseť minut přydě na vas řada, nale v chřypkovem obdobi se čeka aji hoďka-dvě. V tym se ozyva ze dveřu  ordynački spasne "Může další!" a vy vplujetě dovnitř tajak Kvinmery Dva z rejdy do doka. Bacha! Stale plati poučka něboštika pana profesora Vondračka, vynikajiciho pražskeho psychyjatra – Pacyjentova osobnosť po překročeni prahu ordynace se rapidně změni a zhoršy. (Uš chapetě proč je fajne tu na tyn blog chodiť a přečysť se cosyk?)  Blekotatě gvuli jake prkotině obtěžujetě svoje spoluobčany, keřy majum tu smulu že zrovna su v robotě na druhe straně teho stola u kereho fčyl seditě. Dochtor čy dochtorka skuknu do krku, poslechnu se plice a srce, něgdy aji pomačkaju ty drubki kole pupka, položy ešče par zaludnych otazek, pak cosyk tym svojim škrabopisem nadrapu na jakesyk papiry kere vam sestřysko vrazy do ruk a vy mužetě isť konečně do dupy, pardon, do lekarni z recepisami. Lebo teš ni, dyš stě srcař a tlakař v kryzy. To potem čekatě na odvoz sanytku a po tych inekcach stě ešče čylejši neš před přychodem do tohotok zařyzeni reperezentujicy jeden s članku řetěza českeho zdravotnictvi.

Mame chvilku, tuš sy povime cosyk o fenomenu pohotovosti s pohledu pacoša.

1) Tělefonycki kontakt:

1.1) Fajny a spravny – sestra čy dochtor su dobře vyladěni a ochotni z vami probrať aji vaše dřyvějšy chorobi. V pohodě sy porozpravitě, povitě, co chcu vědět. Potem zvykle hoďku dvě čekatě na přyjezd lekařa.

1.2) Neutralni – žadne dřystani, nale ryze profesyonalni přystup. To ma tu vyhodu, že něgdy ušetřytě na hovornem.

1.3) Blby – zdravotnicy su něvyspali, otraveni, unaveni, před vami je něgdo vytočyl, nasral, zdupal. Neni duležyte, gdo dřyf praskně tělefonem. Marne, musytě to skusyť inak čy znova za hoďku, čy vydržeť do rana na obvod na ty třy hoďky čekani a posluchani cypovin od okolnich pacošu.

Podobně sy všimnitě aji perzonalu.

2) Dochtořy:

2.1) Dědeček hřybeček, babička vědmička – duchodcy 70-? roku. Bacha, bo nejeden raz usnu na sesli dřyf neš povitě, čemu stě dněs přyšli. Indy su čyli, jagbi mjali třetinu roku. Inač su nad věci a poradi a pomožu.

2.2) Tatove a mamy od rodin, často to byvaju tak řečeni samožyvitěle: věk 30-50, todarozum, zaležy, jak se vyspi. Sam mam vypozorovane u několika kolegu a kolegiň take rozdili v přystupu že bysem nevěřyl že je to jedna a ta sama osoba.

2.3) Srandysta – teš byva něvypočytatelny, bo nejeden raz to s tym ftipkovanim přežene a je to trapne, dyš zapomeně podepsať recepis čy napsať dyjagnozu do zpravi.

2.4) Stary vlčak, stara vlčyca – chronycki něvyspali, brblu že otravujetě z nyhilitydu, aji z hovnytydu, že to počka do rana, aji do pondělka na vašeho něpraktyckeho praktyka, ale paradoksně su nejlepšy s dyjagnozu aji terapiju čy z odeslanim napřu na dovyšetřeni ve špitali.

2.5) Neurotyk – fšecko bertě z rezervu, doma se zebertě šesť rokuf staru slibovicu od stryka Cyrila, šak to je nejlepšy na vypaleni bacyla. Potem s tym bolavym břuchem mužetě klidně aji bez doporučeni na chyru, bo stě už přecyk premedykovali!

2.6) Mlady vědec, mlada vědkiňa – ešy ma třycettřy... - fšecko vi nejlepšy, fšecko vyčtu z vašeho tlaku čy ekg, dyš ho natočum, fšecko dyjagnostykuju sami, vy tam ani němusitě byť. Zradne je to, že něgdy su blbi tajak troki a podvědomě papuškuju nějakeho učytěla z fakulty, aji s tymi chibami.

3) Sestry – v zasadě su dva typi – bezbolesna a harpunařka, to podle teho, jak pichaju inekce. Kurňa že inekce, bo to su teš často duchodkině čy v podobnem věku. Inač děleni podobne tajak u dochtoru. Ja osobně mam nejračy nemluvne spolupracovniki. Aji po sto latach majum furť co řycy.

A fčyl pacošy (4) s pohledu zdravotnickeho personala pohotovosti:

4.1) Fňukal/fňukna – je mu/ji guvno a pořad cosyk mele a aji u teho uroni slze. Běda jak dochtor něnapiše antybijotyka!

4.2) Statečny – ti su asy nejhoršy – tyděn-dva přechazy nachlazeni, nale navštěvu doma chce zasadně v patek čy v nedělu večer vprostředku sprav a filma.

4.3) Ohleduplny – něgdy to je zaludne, bo vyčkava, vyčkava, do špitala něchce, aš tam nakoněc stejnak musi. Něgdy prošvihnu apendyks a potem žaluju dochtora z prve lajny, že ich včas něpřesvědčyl, že je dobre jiť na tu chyru na vyšetřeni uš fčyl a ni až pozytřy...

4.4) Stary chitrolin – mysli že na tym vyděla dyš přydě se napsať leki a je mu řečene, jistě, ale hradi němocny...

4.5) Drzy fracek – teš kategoryje horšy až nejhoršy – nigdy něvim jak se budě mstiť, uš mi teš jeden takovy napadl sestru, tož dostal na bendžo. Od mě, od našeho šofera, aji od cajtu, kerych co svoje kamoše přyvolal ku zasahu. Nale potem ten protokol! A ešče vyslechi...

Tuž viditě, jak se v praksy těško, těško dodržuje to latinske Salus aegroti suprema lex.

Naposledy sem se vracel z deni dvanastki v sobotu (potem se sedam ku pecečku a robim chujoviny ze skenerem a fotkami). Čekal sem na bus, kery nakoněc dojel pozdějši o dvě-třy minutki. Za dvě zastafki přystupili dvě bloncki. To sem zapomjal, že to byla niskopodlaška. Jedna si sedla zadama ku směru jizdy takže překažala fšeckim ostatnim. Ta druha u řydiča kupila dvě doplatkove jizděnki, sedla oproti kamoški, prohledla si ich a skovala do kabelki. Něoznačene... Že ta jedna se podobala Čarce Ge! Chudak Staňa, roba se mu kajsyk tula po nocach, misto aby mu podržela misto ve vladě. Goťak teš račy před tymi skandalami odjel se nechať operovať do Německa. Jediny keremu to muže byť jedno je ten Kašak co fčyl těžce zarobil s prodejem svojeho podila jedneho nemenovaneho českeho debilizatoroveho kanal. Kašak, to je od maďarskeho kašša – to něni atomhrachovina tajak na vojeně, to su Košyce. Bo tu v Praze su aji košyčani. Stejnak je sranda, že dyš se brusim po košickich webach, dva ze třy autoru čy redaktoru maju česke mena... Nakoněc, co mi teš přyšlo do schranki – Čemu dostal Fredy Merkury ajc? Enem tak, s prdele.

Mivejtě se! Umyvejtě se! Usmivejtě se, bo jaro uš idě, aspoň sykorki tu z bliskeho parka to vyřvavaju mrazu a sněhu navzdory! A navzdory aji kryštofum, tym na silnicach!

19.02.2005
Pruvodce ostravjaka po Praze II.

16.02.2005
Pruvodce ostravjaka po Praze I.