Chachar v Praze

16.03.2007
Radegast něni enem na Pustevnach

(spoměl sem se za pět minut dvanasta)

Celý článek

26.09.2005
Zažytki automobilistove podruhiraz

Tuž vitajče, luďkově dobřy. Něski chcu ešče dopsať, jak sem bruzdal z moju novu staru škodověnku, keru mam tak rad, že se ji něchcu vzdať, nigdy nigdy vzdať, po rodnem kraju, předefšyckim po rodnem mjastku čy vlastně aglomeracy od Opavy po Haviřov a od Bohumina po Novy Jičin čy Mistek-Frydek.

Minulu nedělu, dyž fšecko skončylo jak na veslaku, tagaji na zahradce na klubu u baru, řek sem si, že ešče podraždim svoje "byvale" spolukrajany a ze staru užovku s pražsku espezetku omrknu jakšeřiko z rychlika Moravsku, Slesku a někere přylehle byvale dědiny, něski neskutečně hnusne panelakove džungle – muže nas fšecky těšiť - su stejně hnusne tajak všudě indě, od Černe pry Čope až po Abertamy ondyno za Chebem...

Někere postřehi sem uveřejnil dřyv, fčyl se sustředim na samotnu spanilu izdu přy opakovanem překračovani zemske moravsko-sleske hranice.

Prvy zadrhel nastal už přy vyižďaňu od kluba – je tam taky pojebany dokopec do hury jaktašviňa, že moja škodověnka, keru atd., to malem něvyjela ani na dvojku. Potem stojiš, ručni zatahlu malem u brady a čumiš, dy budě volne aji od petřkovskeho mosta, aji od přyvoske strany. No slava, zadařylo se, něskutečne turo, fšeckich 1147 kubickich centymetru to tam vzadu pod haubnu rve tajak Gavlasovcy před celozavodni dovolenu. Druhi zadrhel potem ze Slovensku ulicu, kera vede od Havranka na Oderku – zavřete, bo se opravuje. Nale až po kilaku. Pak se němam diviť, že fšecy přede mnu aji za mnu valili rovně po kolajich. Co byzme to pražakovi tež řykali, ni? Ať se projede, kurnikšopa! No nic, to sem jakosyk přežyl. Na křyžovatce u Boženy (znama ubytovňa, hlavně pro ajzenboňaki, kusek od byvaleho kina Svoboda) sem dumal, čy to ohnu na Maryjanskohorsku doprava, tym povjastnym podjazdem, vlastně chcu řycy, přyvozskim yntermitentnim jezerem, pod bergbanem, mezy Jirsku osadu a Cyhelni. Nebo tež doleva, do Heřmanic a potem naokolo harešta pro chachary a ku Bezruču. Po chvilečce vahani přy červene na semafoře padla zelena rovně. Tuž davaj po Osvoboditelu, enem bacha u vozovny, troli vyižďali čy zaižďali, to nigdy přesně něpoznam. U Nove radnice sem to skusyl ohnuť pro zmjanu doleva, přes "novy" most byvalych pijonyru. Dyž sem mijel Bazala, spomjal sem sy na reklamu, kera fčyl obiha všeckich sukromych bezdraťaku. Hlavně s tu moju pražsku espezetu nězaparkovať u sektora pro domacy.

Navrchu na Hladnově už to bylo fajne, dumal sem to ohnuť kolem tělocvičny Bani nalevo od Bezruča (tam jak na plotě visa ty co onich špivojum Buty v Hajcman blus), nale chujstym. Spominki z děctvi (mojeho z ďadkem, aji ceřyneho ze mnu) narysovali maršrutu ku zooo. Jaja, malem sem tam u smyčki trola stoštyrki bečal tajak ta stara profesyjonalka, čy ta blondyna z Londyna, co še divo na pornač a dyž chlop idě do pelechu, tuž ona vykřykuje že se dodivo, bo chce všděť, jak to dapodně, ešy ti dva co furť sy němožu zašukať enem spolem sami dva o samotě budu mjat svaďbu... No nic, Michalkovicka, kajsyk kole Cingra a davaj směrem Radvanicku, Čapkovu, Těšynsku. Dyž sem se asy po hodině izdy a dvuch třech křyžovatkach plavně projetych vynořyl kajsyk u centralniho krchova, už sem byl doma. Enhačko sy něcham na přyště – to něvitě, čy je fabryka ve městě, čy město ve fabryce, šak ve Vitkovicach sy to vynahradim.

Pomaly, podel Hranečnika až ku radnicy na Sleske a tam doleva na povjastny Sykorak. Šak co, prujezd zakazany, dybi cosyk, zastavim a postojim pět minut. Enem aby mi cykorki mezy tym něrozebrali pul škodověnki, keru atd. Uf, něrozebrali, vice meně s přyskokami plazenim vpřed sem octnul zasyk u Nove radnice, nale z druhe strany a pro zmjanu sem tež zabočyl doleva, po Českobratrske a davaj, padala mi furť zelena jak přy malem v maryjašu, aji ti chodci u červeneho kostěla byli jacysyk nězvykle ukazněni.

Dyž sem viděl areal měsckeho špitala, tuž hevaj na levu, kol byvaleho zymaka a Cingroveho parka s povjastnym podchodem ku Stodolni (kajsyk indy), u haly Tatran hrr napravo a už sem byl na Seňaku (naměsti Republiki pro něznale stareho pomistniho nazvoslovi). Hasyčarnu sem něchal za sebu a valil kusek po 28. řyjna, kulturak Vitkovski aji ty dvě hruzne stavby tež sem minul včetně parka MIlady Horakove, byvaleho řbitova, kaj ležali dysyk aji moji pradědci a jeden ďadek, a do leva krz Jizdarensku před byvalym Hutnim projektem. Ani sem nězaregistroval nazev te vele uspěšne firmy, co tam fčyl přebyva. Tam sem se promotal aji přes Zelenu a doktora Maleho (tak se menuje ta ulic, ne že bych přejel jakuksyk babu, ty račy přeřyznu, a jakehosyk kolegu, chraň Pan Buh) do Vitkovic, troje šraňki (jedny na Prveho maja, dvoje na Ruske) až ku staremu ředitelstvi ku staremu Zabřehu. Jaksyk sem se přemotal dal na Plzeňsku, vlastně až ku Bělskemu lesu. Bylo mi blbe to valiť přes Bělski les, tuž sem zahnul až za lesem, a tym sem něchal po leve ruce vykvět socyjalistyckeho urbanyzmu – sidlišče Dubina a Letiště. Potem sem to ohnul na Staru Bělu a spatki na Vyškovice. U Hokejki na konečně lokalki dvojki sem spomjal na babču, a znamych keřy tu kusek bydleli a valil dule, u zabřežske vodarki furť po Vyškovice, tam potem je to take složyte, nale zadařylo se, němusel sem najeť spatki na Plzeňsku opačnym směrem, podařylo se mi najeť až ku Bořykovi v Nove vsi pod Hulvackim kopcem. V tym už časovy plan dostaval prve trhliny a bylo třa sjeť už směrem ku brachaňcovi. Moh sem to tež ve Stare Běle ohnuť na Polanku a na Klimkovice, ale ešče sem neměl splněne penzum vizityng tur de Ostrava.

Ocytl sem se diki mimo urovňovkam tež malem mimo vozovki... Odolal sem něodolatelnym uputavkam na Svinovskich mostach na hypermarkety ve Svinově před Třebovsku těplarku a valil dale. Ni, najel sem dobře, na dalšy křyžovatce u osmeho obvoda něodbočyl do Martinova, nale doleva na šikanu, abysem mohl vyjeť na Leninku, něski Hlavni třydu v Porubě. To už sem jel skorem krokem, aji dyž mistni barabi trubili a ukazovali sy na čela a pokřykovali cosyk o pomalych cajzlach a prahajzlach, čy co. Jednemu takumu sem cosyk bleskově vmetnul do gzychtu rodnym nařečym. Ešče něski tam stoji kusek pod kulaťakem u byvaleho pomnika Lenina, za nim hlavni porubska pošta, nalevo až v pruchodě byvale kino Dukla, stuhly na kameň, však se poďte fšecy ku nam podivať. Nedupe nam tajak kralicy, nale je aspoň tak velicy...

Zbytek cesty byl jednoduchi, že. Na huře, pod transfusku sem to ohnul doleva na Sedymnasteho listopada po kolajach lokalki devitki a inych a valil na Klimkovice, hlavně sem musel davať majzela, bysem v te poonděne křyžovatce něnabural lokalki a nězahnul něspravně doleva na Rudnu čo doprava na Vřesynu...

Tuž tak. Napřyště mi zbyva: Vřesyna, Krasne Pole, Pustkovec, areal krajskeho špitala v Porubě včetně kupački, Myslivny a motokrosa, areal Bani, Martinov, Děhylov, Bobrovniki, Hošťalkovice, Lhotka, Koblov, Hrušov, Heřmanice, cela Sleska včetně Gagaryňaku, už zminěne projeti enhačkem (su splaveny předem), Bartovice, přes Horni Datyňu, Vratimov, Hrabovu-Ščuči (kaj dysyk končyla stara lokalka jedynka), Dubina, pochodiť po Bělskem lese (kery je až neskutečně podobny Krčaku u nas v Praze, až na ten hradek Vaclava štvrteho, pochopitelně), Proskovice a pryč. 

Tuž tak, vaš © cha.

24.09.2005
Zažytki automobilistove po prvyraz

Tuž vitajče luďkově dobřy při sobotěnce. Zatimco vy čtete tyto řadki, ja už v pale štymuju pokračovani během ekspedyce Avamuš.

Tuž tak. Vyjel sem minuly patek asyk o sedme večer – oproti loňskemu zlepšeni dvě hoďki, oproti puvodnimu zamyslu naopak pohoršeni tež o dvě hoďki. Valil sem na Černy Most a na hradecku dalnicu. To šlo dobře, moc sem užovku nědraždil, bysem ju nězavařyl hned za Prahu. V Hradcu Kralove sem byl už za tmy. Dobral sem jakisik benal a pokračoval po "jedenastce". Na Skřytku sem byl asy o pul jedenaste, dal se pul hoďki pauzu a potem opět pokračoval v klidečku. Nejhoršy to bylo z Opavy na Hlučyn, hlavně pře nekonečne Kravaře. Mimochodem, všudě bylo prazno od ludi, bo fšecy prajzacy odjecholi na techno do Čech. Bo se dověděli, že každy přychozi dostaně od pořadatelu paro butek.

Jak na klubě na Peruně sem už celkem cosyk nadrasal. Ja rychtyk, k tym veselym přyhodam. V nocy ze soboty na nedělu sem sy šel pry zebrať spacy saček do auta. Naraz se přebudim, synci mi tluču na okenko, joch sě držym volanta a od zadni napravy idě aji ku mně puch spaleneho praveho gumiska... Žaden něvi, ani ja, jak sem vycuval mezy šesti auťakami, projel polouzavřenu branu (na každe straně přebyvalo takich patnasť cenťakuv od zpětnych zrcatek), to všecko bez škrabnuti. Asyk zasahl muj anděl stražny, bo sem uvizl na hromodce štěrka, co cestařy zapomjali od žimy. Ujel sem asi 20 metru. No, sam přeceda odilu osobně dohledl, že skutečně zalezu do spacaku a nebudu pokračovať v chlastani. Už chapetě, čemu tu dycynki varuju před michanim napojuv?

Rano pak sem dostal lopatu, ryč, hrabě a musel sem sy autičko vykopať. Dobra roscvička! Aji pry budu mět od synkuv jakesik fotki na pamatku. O neděli a pulce pondělka sem psal minule.

Tuž cesta z Olmiku dom do Prahi. Vyjel sem o pul druhe namisto pul dvanaste -čyli tajak česke drahi – standardni sekira 120 minut... Valil sem po er třycet pětce do Mohelnice, za ňu kusek sem to pak ohnul doleva. Enemže ve Svitavach sem dřyvějšy odbočyl doleva, a to na Poličku a ni na Chrudim. Tym sem zrobil dalšy chibu – něvzal sem žadne stopujicy děcko ze školy čy chlopa z roboty ani do Poličky, Krouny, Hlinska... V Poličce na pumpě mi tym padem muj anděl stražny poslal varovani – v kosmu se musja dodržovať kosmicke zakony! Bo diki uvedenemu sem sy jednak rozbil vzorek bileho (rulancke šede) co sem dostal, druhak sem zdobře deseť minut němohl nastartovať – něšlo otočyť kličkem startera. Tepru až sem nahlas odprosyl Pana Ježyša, tepru pak to išlo.

Hodil sem tak kufřyskem o vice než padesať kilaku, zato sem viděl aji přehradu Seč... Pak už to bylo dobre, na Časlav a Kutnu Horu a po "dvojce" až k robotě. Ostatni vitě, dalšy pokračovani napisšu po vikendu. Ze Šumavy vaš © cha.

19.09.2005
Jak bylo o vikendě v rodnem kraju a mjastku

... o tym se rozepišu pozdějšy, bo musym valiť ešče k dalšym přybuznym, gvuli temu sem se v robotě zebral jeden děň dovolene.

  Vaš © cha.

16.09.2005
Tuž hevaj do rodneho kraja!

     Vitejče, luďkově dobřy přy patečku po objadě. Jaki byl? Čy se postitě tajak ja? No nic.

     Prva poznamka, a asyk už idu pro vas znalce s křyžkem po pořbě, muj velki a nědostižny vzor (je v Ameryce a kajtaj za velku kaluž, dyž mam namiřene inam), Bi Bi King, ma něski narozki. Kulate. Stryku, dik a ešče raz dik! Fšecko nejlepšy aspoň do stovki! Však skuknitě tu www.bbking.com nebo na česku stranku www.muzikus.cz/novinky . To enem tak na okraj.

     Ani ne za dvě hoďki vypalim ze svojim novym starym přybližovadlem směr Moravska aji Slezska. Kera? Tuž Ostrava, ni? Pojedu asy severni trasu, přes Vamberk, Žamberk čy tak oto. Dufam, že patečni provoz troche polevi.

     Do Ostravy muže pražske děcko vyrazyť několika spusoby: nejčastějšy je vlakmo. Doporučuju pořydiť sy kilometrycku baňku, je to elegantni, mužetě aji icečkami. Přeskočyme fazu nastupovani, hledani mistka, bo o tym zme vlastně pojednavali už před pul rokem. Do Ostravy vlakem z Prahi mužetě přyjeť: na Ostravu-Svinov (něspravně do Poruby), hlavni (=do Přyvoza), na Vitkovicke (někery ice Košičan) čy do Kunčyc.

    Tuž milačkově moji, bacha ve Svinově, bo je třeba se zaobstarať spravne listki na lokalku, buse či troleja. Musitě nejprv podchodem a potem fesť dovrcha, přejiť tak zvanym svinovskim plato na tak zvane svinovske mosty, skraceně se da nadavat aji sfinske... Dezoryjentačni značeni je celkem fajně porobene, nale račy se spytejtě domorodcu. Dyž matě štěsti, narazite na študaka baňaka pochazejicyho kajsyk z Čech – ten vam potem bude rozuměť, aji vy budete rozuměť temo vysvětlovani. V inem přypadku doporučuju dycki, na každem banofě mět domluvenoho spřyzněneho človička, kery vam budě aji tlumočyť. Před čym zvlaště varuju, su dni, gdy do Ostravy jezďa fanušcy inych klubu na Banik na Bazale, čy naopak, banikovcy vali kajsyk indě... Tolik tak asy ku černoděrnemu dopravnimu systemu, zvane česke drahi.

    Tež možetě letět z Ruzyně (bars aji někeřy litaju ze Kbel) do Mošnova. Tam je problem s tymi srandystami co furť tělefonuju že su kajsyk v dupach ty bombički a ine nastražne systemy. No, řeknime, že let stě přežyli, ani v te Andule čy Dakotě něpogrcali tu fešnu susedku na sedačce před vami, bo něpřyznatě, nale litani se dodněski bojitě jak rohati lidovcu, e, chcu napsať tajak čertisko krucyfiksa. Z Mošnova je tež dobre měť zamluvenu dopravu do statutarniho mjastka, najlepšy zas od kamoša čy od tych přybuznych, s kerymi ešče mluvitě. Bo ty modre buse, mezyměscke, jezďa tak třy razy za děň... Čekani se sa skratiť aji posezenim v jedne ze dvuch mošnovskich hospod za hlavni silnicu. Davejtě se bacha! Bo aji tu šylency co v obcy jedu sto deseť aji vice... Tym bohatšym odkazuju, mužetě se aji v autobazaru za hospodu kupiť ojetinu, nale pro našynca to něni.

    Třeti spusob navštěvy mojeho rodneho mjastka, potažmo i potěžmo mojeho rodneho kraja, je ten, kery nejvice tu propaguju. Jeďte svojim čy služebnim autiskem – po de jedničce na Brno a Olmik, po promotani se přes olomucke zapletki naokolo Holice čy hodolanskeho divadla stě na krasne nove cestě a frčytě stovku až do Hranic. Po tem už to něni taka fajna štreka a každy ať sy vybere, čy přes Fulnek, Bilovec (to porubjacy), anebo naokolo Jičina (Noveho, jasne, ni?) valitě, valitě, vlastně tež přes Mošnov a přyjedetě na Plzeňsku ulic (vyškovjacy, vitkovšti, hrabovšti, centralisti...). Ja osobně jedu nejračy "vrchem", přes Opavu, Hlučyn a petřkovicki most. Nale o tym po neděli, ni? Spusti-li motyka (za předpokladu že Pan Buh dopustil), tež tu časem vyvalim jakesyk ty foto monumentki...

(U)(s)m i/y vejtě se, vaš © ChaChaAr (viz nahuře).

9.03.2005
...v přypravě...

...tajak v rodnem městě po sto latach
Něbojtě luďkově, už na tym fest robim *:-)))