Chachar v Praze

29.03.2006
Z jarem aji velika voda

Tuž vitajče, luďkově. Tež vas to počasy něnaplňa radosťu? Ba přymo smoli? Bať, to je tym haarpem, jak sem se o tym zminil už dřyve. No nic, nětřeba dřystať, nale cosyk porobiť, bo Vltava se vyleva z břehu ni enem na hornim toku v Budějkach, dyž pobližy na Hluboke maju tu labuti piseň, e, chřypku, potvrzenu fčyl aji z Velike Bretaně, nale aji tu v matičce mjast. Šak stě sami viděli v debilizatorach budovani protipovodňovych zabran naokolo nabřežy u Noveho aji Stareho mjastka, podobně pytlovany pisek naokolo moravskich řyček a tak oto. Z dobře ynformovanych kruhu na magisratě hlavniho mjastka se mi podařylo vyfedrovať, že jak loni doskušali take ty bazmeki naokolo Kampy aji Rašynova nabřežy až ku Novotneho lavce a dale, tuž ich mjali špatně uložene, tym padem su křyve a zdeformovane a něplni svoju funkcu jagbi mjaly... Inu, čechačkovske řešeni každeho problema – šak ono jaksyk dopadně a hlavně aby mjal Franta u nas v hospodě už naražene a chlazene, bo je v telce fotbal, no ni?

Dufam, že vy ně stě žadni tacy ti, co fšycko enem okecať a nic nězrobiť. Pry to suvisi aji s tu mužsku tu, kaj mum ten slovnik, ha, potencyju. Totiž, chlop, jak už němopže poskakať ani tu co ma v občance, postupně se vyvlika aji z dalšych povinosti, ni enem doma, nale aji v robotě. Pročež volime Nězavislu ynycyjatyvu a mojeho kolegu Uzla. Za pořadně podupane roby aji baby v cale republice! Za pořadne česke a žadne scyple ftaki! Napada vas tež jakesyk to předvolebni uderne a tvrde heslo aji u napřykladek scyplych modrych? Ku temu enem taku marginaliju (to něni kanalija, nale poznamka na okraj pro malo zečtělych a latiny meně znalych): Ameryčani, a keřy ini, že, vymyšlaju cypoviny a tuž přyšli s tym, že v ramcy boja budu cpať fčyl ty čypy do všeckeho domacyho zviřectva – psuv, koček, kralikuv, nale aji ptakuv a každe kozy. To sem faktum čytal na netu. A bo ti našy poskocy a rektoskopisti chcu byť dycki papežštějšy čem sam papež, tuž to bude aji tu do roka dvuch. Kurnik šopa, to aby se potym taky pruměrny obyvatel našy milovane krasne, male, ale sylně skopčackim burdelem zasviněne vlasti, potym bal doma v nedělu dopoledně laškovať z robu u pecka, bars dyž ma zaplu aji mikrovlnku...

Včera zme mjali zase spicha s kamošami v hospě, a bo mam jakesyk ty egzystenčni problemi, řykam synkam, něchcu nic řešyť, chcu na dvě hoďki na svět zapomenuť a spiše planovať dalšy ročnik ekspedyce Avamuš. Ni, dva se do mě postupně pustili, až sem byl běsny, na perzonel sprosty a snad po prvy raz v hospě něněchal žaden tryngelt přy placeňu. Tož aji take mam kamoše. Nemožu sy stěžovat, bo na rozdil od přybuznych sem si ich vybral sam. Aani mi pivisko včera něšmakovalo. No inač zavinač. S ohledem na ty povodně je planovana trasa zatim v nědohlednu, aji sylně ohrožen vylet kusek za Lipno. Enomže, Pan Buh nas, čy aspoň někerych, ma rad, motyka spusti a budě fajne teplučko aji v našy trajektoryji. Ale o tym tež přyště.

Mivejtě se, vaš © cha.

28.03.2006
A jaro dorazilo aji do pražske kotliny

Tuž vitajče luďkově dobřy. Za oknem lijak v ryně tajak hučak do děvuchi, tu na zastupě v robotě na chvilečke padla, potem kafičko, chlib z vuřtym a davaj dom.

Plnim dalšy z mnoha slibuv, a už sy řykam, čy sy němam přemenovať deniček na Slibotechna, nale asyk ni, bo fšecki parlamantni aji ine politycke strany maju na toto logo předkupni pravo, že. Něski sy pozvykladame cosyk o zastupě za zemřelu kolegini.

Tuž něski tu su už v druhi raz, "zrobili" zme celkem dvacet človičku, z teho sedymnasť v tak zvane zavodni prevency. Minule ich bylo celkem osymnasť. To je tym zacvikem. Tuž doprava na chuja, bo musyl sem vice razy přestupovať čemu do vlasni ordynački, aji dyž to mam sem bliže čemu tam. A ešče sem valil ze služby eles pepe. Misto v sedym sem začal v osym, ze třy baby něvydržaly, enem řekly sestře, jake pataki chcu napsať, že dondu zytra. Caly děň sem temu diki stravil v čynorodem ruchu. U každeho pacoša sestra tajak je zvykle aji u mně v moji robotě, zrobila kratki rozbor moče papirkem a stanovila cukr v krvi chitru mašynku – glukometrem. Potem sem řadil ja – měřeni tlaku, skuška zraku na optotypu a sluchu šepotem, jak ten tenysta hejsek (viz Š+G Jak sem ochořel) sem vyluxoval každemu hrudniček, sahl na břucho čy je lechtivy a skuknul aji haxny čy nima křečaki. Enem jednu mladu robku sem musel poslať dom bez prohlidki, bo nimjala ku vstupni před nastupem do roboty ku prvemu dubnu ešče gynekologicke, a to ja něrobim, su v tym poloamater, aji dyž mam statnicu.  Po tym uvodě od sestry aji ode mě zme sy s každym pacošem pozvykladali co nove, čy byl chory a tak oto. Buch, buch, bac, bac, dva razy mojeho berana a dva razy datumovku, autogramijada a davaj synek spatki do fachi, oryginal mistrovi čy inemu šefovi, kopija do karty ku dalšm papiram, kere žaden nigdy něbudě čyst, bo synek něsi žaden hokejovy trener a něvališ v takim marasu a male hlině sto šedesat, kajmoš enem padesatku...

Jasne že sem se asyk třy štyry razy byl optať sestry, kaj co je (kšonžka z dyjagnozami podle mezynarodni klasyfikace, jakesyk ty spravne žadanki a tak oto, kopiraki, jak se obsluhuje kopirka a tiskarka od pecečka...)

Uteklo to, hura a možu tež ist do dupy. Tož idu. Vaš © cha.

24.03.2006
O národních kmenech moravských VI. - O Laších VI.

     Mnoho, přemnoho schází na dobrém českém školství, aby to oprávněným požadavkům lašského lidu v míře nejnutnější odpovídalo. Školy měšťanské máme ve Frenštátě, Mor.Ostravě, Místku, Příboře, matiční gymnasium a zmíněnou již hospodářskou školu v Místku, matiční reálné gymnasium v Mor.Ostravě, v Příboře ústav učitelský a letošním rokem (1903 – pozn.cha.) otevřenou reálku, která yla nejvýše již nutnou, aby různí vlastenečtí občané nebyli nuceni, posílati syny své do německé reálky v Novém Jičíně. Vedle toho máme na Lašsku několik pokračovacích průmyslových škol (ač na příklad v Brušperku snad dodnes ani tu ne, alespoň loňského roku tam ještě nebyla), soukromou pokračovací dívčí hospodyňskou školu ve Vítkovicích, zmíněnou již také tkalcovskou školu ve Frenštátě, pak několik mateřských školek matičních v Mor.Ostravě a jsem, pokud se pamatuji, s celým přehledem hotov. V Paskově na příklad jsou příznivé podmínky pro měšťanskou školu, občané jsou k tomu i novinami vyzýváni, i samýmškolním inspektorem upozorňováni, ale to tam pořád nějaké ohledy, nějaké háčky, myšlence plně rozvinouti se nedají.

     Celkem je toho velice málo a to ještě s napjetím všech sil udržováno. Vím, že tu není největší vina na lidu lašském, nemůže tedy býti jeho školství spolehlivým měřítkem jeho kulturní vyspělosti, ale částečně může jím býti přece; neboť kdyby se v lidu lašském větší, intensivnější tlak ve prospěch českého školství jevil, kdyby lid všude tam aspoň, kde tak učiniti může, mocněji odpíral, dávati děti do německých škol (a dnes do anteckich, pravda – pozn.cha.), co pak by nastalo, každý sám si domyslí. Ale uvědomění lašského lidu je v tom ohledu ještě skrovné, a vidí-li lašský občan, jak na druhé straně na německé školství tisíce a tisíce se vyhazují, jak trucgymnasia, reálky, obchodní a měšťanské školy, lycea, obecné a jiné školy o překot se otevírají a projektují, on zastekne si, že toho školství je na poplatnictvo mnoho, jakž jsem sám na Lašsku příležitost měl slyšeti. Svatá pravda: je to mnoho, bohužel však, ne našeho. Tento rozdíl se však dosti nechápe, leckterý český poplatník vidí jen školství vůbec, a to jest chyba. A co se týče odvislých lidí – jest-li kde, v tom velikém procentu těch tak zv. "českoněmeckých"  dětímůžeme nejlépe viděti, jaké má důsledky naše malost národohospodářská. Zde biti jsme nejcitelněji, tento nůž proniká nám až k srdci...

     Nežli přistoupím k našemu veřejnému, spolkovému životu, jako ku činiteli výchovnému prvního řádu, podám něco o lašském člověku. Typického lašského člověka podla náš Bartoš v knize  "Moravský lid"  obrázkem ze soukenického lašského života  "Starý Vincura". Nechť není mi zazlíváno, vyslovím-li jako syn lašského lidu na základě přemnohých zkušeností a poznatků, že co ve  "Starém Vincurovi"  pro dřívější doby tak případně a všeobecně platně pověděno, nelze tak všeobecně vzíti ještě dnes. Míním slova, že  "vroucí zbožnost jest základním rysem kmenové povahy lašské",  že ta  "zbožnost kmene lašského jest jaksi hlubší, vniternější",  než-li všeho ostatního lidu na Moravě. Máme li dnešek na zřeteli – a já o dnešku mluvím -, musíme předem činiti rozdíl mezi starší a mladší vrstvou lidu a mezi obyvateli měst a vesnic, a kdybychom touto cestou postupovali, došli bychom k závěru, že co ve  "Starém Vincurovi"  všeobecně platiti mohlo, nehodí se už tak zcela na průměr dnešku. Jako zmizelo to Vincurovo soukenictví, jako ten lašský kroj, tak mizí i leccos svérázného z lašského lidu, ustupujíc stále více k pohorským vesnicím, však i tu vyskytují se často zjevy veliceš povážlivé. Jak nepěkné svědectví vydal na příklad jistý dopisovatel novin o chlebovských děvuchách, na to a na mnohé jiné mohl by se čtenář novin lehce upamatovati. Všeobecně jest lašský člověk pracovitý, učelivý, důvěřivý, prostosrdečný a velice milý. O přítulnosti lašských děvušek, u kterých převládají oválné, měkkou něhou dýšící formy těla, nebudu se zmiňovati zvlášť, nalezneme i mezi lašskými synky takové milé povahy, taková družná srdce, že bychom mnohého s největší rozkoší k sobě přivinuli.  Avšak za vroucí zbožnost lašského lidu, hlavně mladších vrstev, nedal bych mnoho. Míním zbožnost o sobě, opravdovou, takovou, která člověka nutí i zbožně, cnostně žíti, míním zbožnost hlubokou, vniternou. Nalezneme arci i dnes ještě usedlé měšťáky v Brušperku, v Příboře, kteří na Zelený čtvrtek a Velký pátek ošoupávají si kolena na  "křížové cestě"  před výtvory církevního umění, ale daleko větší počet nalezneme těch, kteří na příklad o Vzkříšení a jindy čekají prostě na náměstí na průvod jako na parádu, nežli těch, kteří v kostele a kolem kostela srdcem svým v nejvroucnějším zanícení k Bohu se povznášejí. Mohl bych dále nejeden příklad ze skutečnosti podati o tom, že i mnohý ten mistr, který odbýval si zdánlivě tak zbožně svou  "křížovou cestu",  pohlíží celkem na to jako na něco, co jednak nutnoobčas pro příklad mladším vykonati, jednak jako daň, skládanou pro všechny možné případy, kdyby totiž po smrti přece  "něco takového"  bylo, ale že jest mu hračkou, z  "křížové cesty"  přímo do hospody na  "Sklípek"  anebo ke  "Kladivovi"  zaraziti, kdež ovšem o  "Umučení Páně"  nepřemítá. Vím, že chodí se na Lašsku ještě hodně do kostela, že chodí i intelligence, páni, ale to se děje v první řadě a na mnoze výhradně z příčin právě uvedených, ne však z niterného mocného pudu zbožnosti; vím dále, že se hojně a rádo zpívá, avšak ten zpěv je spíše projevem slovanské zpěvné přirozenosti, než-li pravé zbožnosti. Lach je v celku melancholik, je niterný člověk a umí do zpěvu svého mnoho citu vložiti, a to je věcí temperamentu, že tíhne rád k vážnému, snivému, měkkému, povznášejícímu atd., čemuž všemu kostel se svým šerem, kadidlem, se svými obřady, písněmi a podobnými účinně vstříc přichází, to však všecko není věcí zbožnosti.

     U městských lašských panímáminek přechází zbožnost stále více v pohou bigoterii, zbožným opravdu nazvati možno ještě starší díl venkovského lidu , ponejvíce ženy; kdybychom pak rozebírati mohli část mužskou, obzvlášť městskou, sledovati ji až do každodenního života atd, dopracovali bychom se překvapujících výsledků. Hlavní věcí je zde zvyk, neuvědomělost v těchto otázkách, neujasněnost, nejistota; tato nejistota však vede na cesty kompromissů, ku skládání takových příležitostných poplatků  "pro všechny možné případy",  tím nezdravějších, tím osudnějších, čím více život, skutečnost, celý náš kulturní, národohospodářský, národní zápas ucelenosti, jistoty, pevnosti požaduje. Jsem si vědom toho, že zde stojíme zvcela blízko základu celé otázky, ale – -   Vzdělanému konečně stačí i to. Nechť domyslí, dokreslí si sám.

     Leccos svérázného a zvláštního zachovalo se ještě v lašském lidu, o čemž dosti zajímavého pověděti by se dalo. Na příklad pověrčivost; anebo ti různí, venkovští lidoví doktoři:  "pomahači".  nalezli bychom je na příklad i za Štramberkem v  "Černých lesích".  Vzdělancům, pánům jsou arci nepřístupni, ale lid se k nim hojně uchyluje.  Bylo jim zakazováno, bráněno, lid má k nim však důvěru a nedá jim zaháleti. Dá-li někdo něco za léčení, vezmou jen tak jakoby dárek, sami však peněz nežádají. Léčení provádějí i  "na dištanc",  "diagnosu"  určují se podle moče.

     Mnohé dalo by se ještě připomenouti, avšak příliš se zdržuji.

     Kdyby počet a druh spolků a činnosti spolkové sloužiti mohly za spolehlivé měřítko kulturní a národní vyspělosti, mohli bychom říci, že lašský lid stojí si v tom ohledu velmi pěkně, avšak víme všichni, že v tom ohledu platí daleko více kvalitativní stránka, než-li kvantita a sorta. Přihlédneme-li ku spolkům lašským, nalezneme i tu, že spolkový život není daleko tím, čím býti by měl. I zde je na mnoze větší či menší, lepší či horší činnost spolková závislou v první řadě od jakosti zvolených činovníků, hlavně jednatelů, i zde nalezneme všeobecně známé poměry, že někteří přetíženi jsou prací, ani zatím jiní těžce se dají pohnouti k tomu, aby aspoň k hotovému zasednouti přišli. I zde vládnou velice často malichernosti osobní a všecky ty  věci, které spolkovou činnost všude tak ohrozily, její hodnotu, význam pro život sám takztenčily. Vedle nejvroucnějšího zanícení pro myšlenku, pro věc, nalezli bychom i zde největší ledabylost, povrchnost nejpovážlivější, vedle nejhorlivější, perné práce jednotlivců nejhříšnější pohodlnost, lenost, liknavost, vedle spolku velice přičinlivého, horlivě ku předu postupujícího nejen spolek chatrný, zbytečný, jehož činnost pro život nejen že rovná se nulle, takže jim odpadá chuť k nějaké činnosti pro všechen ostatní život. Snad stačí několik těchto slov nejpovrchnější charakteristiky, neboť rozebírati spolkovou činnost druh po druhu znamenalo by rozebírati povahové, jakostné složky aspoň všech těch jednotlivců, na kterých spolková činnost naLašsku závisí. jaký člověk, takový úředník, učitel, dělník, živnostník, člen spolku atd., to nedá se nijak od sebe odděliti. Dle Fadrus-Podroužkova.

     Dle  "Průvodce o Mor.Ostravě a okolí"  jest na příklad pouze v obvodu mor.ostravském vedle 2 polských a 127 německých 107 spolků českých, z těchto 6 politických, 18 vzdělavacích, 33 sociální, 16 dobročinných, 8 hasičských, 2 veteránské, 1 hudební, 6 zábavních, 15 sportovních a 2 výherní. jakou práci znamenal by jen trochu bližší rozbor, lehce si každý představí. proto jen několik zběžných poznámek.

     V poměru k počtu počíná si ve spolkovém životě snad nejčileji Místek. Řada nejrůznějších spolků stará se tu o školství, o poučení, o zábavu, o výchovu uměleckou. Zábavní večírek  "Sokola"  stíhá tu vystoupení Ondříčkovo (slavny huslista z přelomu 19/20.stoleťa – pozn.cha), divadelní představení, různé přednášky schůzi politického spolku, vystoupení Naňy Menšíkovy (tuž to něvim, kera to je a čemu byla slavna – spěvačka?, baletka? – pozn.cha.), hudební akademii českého gymnasia, řada nejrůznějších výletů,  "Čarovnou noc"  sylvestrovská zábava, při které třebas  "Sokol"  cvičením a skupinami se súčastní  a spolek katolických tovaryšů řadou kupletů atd. Slovem: činnost nejpestřejší, nejčilejší. pohříchu však obecenstvo často se jen nedostatečně súčastňuje, a bývá pravidlem, že přijde-li do města nějaký kouzelník  "Ponrepo" , mívá daleko větší návštěvu nežli Onříček, Naňa menšíkova, představení ochotníků anebo divadelního odboru národně sociální  "Svépomoci".  Do života tedy všecka ta činnost stále ještě  dosti hluboko neproniká, jak na příklad za příležitosti voleb se často ukáže, při kterých i celá polovička našich lidí zůstane doma. (Hm, aktualni aji pro nadchazejicy červen 2006... – pozn.cha.)

     A často mezi všemi těmi zprávami o stále rostoucí činnosti spolkové naskytne se noticka na příklad:  "Hledá se Národní rada. VOlby do odhadních komissí odbudou se bez její činnosti, a akce přednášková po venkově spí – - " , anebo nějaký upřímný povzdechpro opravdu povážlivý počet nejrůznějších drobných výletů, anebo vzhledem k venkovu opět:  "V čtenářských besedách na Místecku čtou se nejvíce – karty" ,  načež následuje celá smutná litanie.

     Mor.Ostrava, kteráž jest přirozeným srdcem Lašska, centrem veřejného života, osou, kolem kteréž vše se otáčí, skutečným těžiskem celého ostatního tělesa, dominuje arci i v ohledu spolkovém, jak už výše číslicemi naznačeno bylo.  "Moravský klub" , pečující o politickou výchovu lašského lidu četnými přednáškami po kraji, má zde své sídlo a as 190 členů. jeden z nejdůležitějších  "Matice Ostravská"  se 196 členy byl již dříve vzpomenut,  "Sokol"  čítá členů 220, veřejná knihovna 364, velice dobrý pěvecký spolek  "Lumír"  222,  "Měšťansko řemeslnický spolek pro severovýchodní Moravu"  127 atd. Bylo by mi jmenovati všechny. Spolky socialistické jako socialismus vůbec utrpěly poslední velikou stávkou citelných ztrát; do prodeje dostal se tuším i  "Dělnický dům" . Jedním slovem: Lid poznal, že nejednalo se s ním opravdově, upřímně. Starší, vžité socialistické spolky vykazují arci v Mor.Ostravě a Vítkovicích větší počet členstva, třeba že vliv svůj na dělnictvo ztratily, nutí však přece k vážným úvahám, vykazuje-li na příklad sdružení národní dělnictva, jakéž na příklad v Místku tak čile si počíná, pouze 35členů, a spolek katolických tovaryšů sám 93 členy, anebo spolek katolického dělnictva  "Volnost"  227 členů! O vzpružení, jakéhož dostalo se na příklad myšlence sokolské a uvědomění národnímu velikým výletem Sokolstva na Ostravsko, netřeba se snad šířiti, jest všeobecně známo, uznáváno a pociťováno. Veledůležitými byly i loňské čtyři přednášky  universitních professorů, dále pěkného výsledkuse dopracovala i výstava spolku  "Manesa" .  Myšlenka universitních extensí i výstavy vznikla – jakž informován jsem byl – u  "zemské osy" , jakž na rozdíl Brušperku  "středem světa"  zvaného – žertovně nazván stůl v Národním domě, u kteréhož scházívá se pokroková intelligence naše z Moravské Ostravy, najmě pánové z českého gymnasia, přetřásající tu nejednu důležitou otázku. Znamenité universitní přednášky byly na příklad pro Mor.Ostravu trvale zajištěny, pro letošek opět ohlášena přednáška mistra Vrchlického a jiných pánů. – krásná, opravdovou radost budící snaha a činnost, za kterou nelze dost vděčným býti, avšak na Ostravsko, na tu ohromnou massu lidu, zmítajícího se teď jako člun bez vesla na rozbouřeném moři života, je toho všeho málo, velice málo, jak veřejně se píše, doznává. A vůbec po celém Lašsku! Je činnou intelligence, – ač daleko ne v témíře, jak by mohla, je činno studentstvo, spolky, ale ve velkém celku to nejde dost do hloubky. Ať píše dopisovatel z Paskova o činnosti všech 5 tamnějších spolků, ať z Brušperka o činnosti  "Sokola" , odevšad vyznívají více méně určité stesky na pohodlnost, liknavost, nepochopení jedněch, ani zatím jiní do úmoru aby pracovali. Všimněme si statistiky sokolské pro Příbor. Tamnější  "Sokol"  uspořádal během 4 let pouhých 5 přednášek! Roku 1898 měl tentýž spolek 98 členů, následujícího již o 10 méně, roku 1900 a 1901 dokonce jen 57 členů! Když jednalo se na příklad o data pro loňský slet na Ostravsko, nenašlo se v této jednotě činovníka, který by potřebná data zaslal, a tak ve slavnostním sletovém listě označena příborská jednota značkou nedbalců. To jsou  arci maličkosti, ale ony vrhají ostré světlo na vnitřní složení jednoty a potvrzují, co ospolkovém životě jsem pronesl. Uvažme, že jest to v českém Příboře, že je tam učitelský ústav, měšťanské školy, teď i reálka atd. (A jak i ta sokolská, ryze demokratická myšlénka je někdy bitav tvář, o tom mohla by nás poučiti okolnost, že jest jednota na Lašsku, která hraje divadelní kus s čiře protisocialistickou tendencí. Také taková  "mluvící"  maličkosť)  Daleko lepší je čin štramberské jednoty, která postarala se nedávno o otevření veřejné lidové čítárny. Ku spolkově velice činným a uvědomělým místům náleží Frenštát svým  "Sokolem" ,  "Radhoštěm",  "Čítárnou",  "Besedou",  svými divadelními představeními, ale i svým křesťansko-sociálním sdružením, kteréž jest velmi činné.  Ve Frenštátě přednášel loňského roku Vráz i Masaryk (Enrique Stanko V. – znamy cestovatel, prof.Tomaš M., řišsky poslaněc a pozdějšy tatiček naroda - pozn.cha.), tento o drobné práci, a už sama ta jména dost vysvětlují!

[Přyšťovani pokrače – chaš © va.]

23.03.2006
Čemu je ta letošni zima taka dluha? To gvuli mi!

Tuž vitajče po o, luďkově trpělivi! Tuž něvim kaj u vas, nale tu v matičce mjast včera rano opět pro zmjanu hustě sněžylo, až nasněžylo ze pět čysel. Naščesti Oskar nězavahal a odpoledně se do teho opřel, že aji chodniki byli potem suche. Něski nad ranem přymrzalo, naščesti něsněžylo ale bylo sedym pod nulu. Celzyja.

Vidim, že krutitě palami nad tym nadpisem. Ano, sebekrytycki přyznavam - je to moje dilo. Ešče sem tu něřykal, že za mladeho synka sem mjal přezdivku Sněhovy mužyk? Tož to bylo tak.

Ešče doma v Ostravě v osmdesatych rokach jak sem přyšel z vyški a potem z kyški, e, chcu napsať z vojny, pravda, sem robil, čy lepe vypověděne, pomahal kamošam s trenovanim děcek. No a na jarňaki zme dycki mjali zamluveny tydeň až dva v Jesenikach, v jedne chalupě kusek od Rymařova. Asy třy roki po sobě byl problem ze sněhem. Dojeli zme na přykladek v takem osymděsatem sedmem na zakladňu začatkem březňa, pole naokolo zelene od mladeho obili. Nalada fšeckich pod psa, pochopitelně. Nězbylo než začyt z magyju a čarovať. Sněžit začlo dysyk nad ranem a do večera napadlo zdobře 20 čysel. Druhi den se to zopaklo a hned bylo u nas dule v udoli s pul metra sněha, navrchu na hřebeňach*)   se naštěsti drželo aji bez mojeho zasahu zdobře tych jedenapul dva metřyska. A děcka hned na běžki a trenynk do aleluja!

Asy třy čy štyry razy po sobě sem to uspěšně předvedl kolegam treneram aji našym tehdejšym svěřeňcam. Z tydňa bylo dycki nejmeně ze pět dni dosť a dosť sněhu.

Druha zasadni demonstrace tychto mojich paranormalnich schopnosti se mi podařyla před jedenastimi rokami v Petřykově a na Ramzove. To zme mjali z moju robu, ešče zme byli bezdětni, zamluveny tydeň dovolene na jedne chajdě. Sněhu bylo malinko, že ani navrch na Paprsek se nědalo na běžkach. Z vrozene mužske ješytnosti  sem robě pravil, že se postaram a mistniho Krakonoša, řečenoho Praděd, přemluvim. Nasypal do 24 hodin z dobře 60 cenťaku noveho sněhu, kere potym pomaly odtavaly, takže dyž zme odjižděli dom, zasyk bylo sotva tych patnasť až dvacet. V tu sobotu sem se zasekl a počaroval a začlo zase sypať, že aji chatař nas prosyl, ať zustaněme ešče tyděň do Velikonoc, že ma chajdu uplně prazdnu a krom třech skalnich by tam ten tyděň byl uplně sam. Mohli zme, nale znatě roby, jak němaju co na sebe a na převlečeni, v čym vyprať a čym vyžehliť, něni z nimi pořyzeni.

Letos, jak už sem nejmeně tu storazy vykřykoval, zme měli zaplacene mistko v Jizerkach v unoře, bo ale děcka (obě) dostali spalu a olupali se im ruki tajak mandarynky na Ščedry děň v sedymdesatem devatem, nejeli zme v prvem terminu nikam. Až o měsyc pozdějšy enem roba z děckami a misto mě jeji foter – tchan. Ze srandy sem před děckami večer před ich odjezdem prohlasyl, že letos budě sněhu tolik a tak dluho, dokud sy aji ja pořadně nězalyžuju. Brusleni mam za sebu, saňkovani a běžkovani tež, tož co zbyva, milačkove?

Pro pragocentrysty uvadim, že fajně se da na male kotvičce v Chotouni, kusek za Jilovym. Aspoň moji potomcy sy to posledni dva měsyce pochvaluju, dyž nějsu kajsyk v dupach čy chorymi děckami v pelechu.

Tuž co, faktum myslitě že je to s tu letošni zimu enem moja zasluha, bo s taku robotu němatě žaden skušenosti? Až na ty ježybaby, že? No jasne že ni, bo amicy potřebuju iste a stale počasy v Iraku a v Afganystaně, tož ta jejich mašyna na počasy, co se menuje HAARP, fachčy huře jak caly revir ku šestnastemu sjezdu. No vidite, furť se mi tu mota to ježděni s kopca na prkinkach. Marna slava, dokud něpovolim tajak grof Vilček, budětě jesť enem fazol s kobzoli, čy jak je to v tym našym hymenu o te našy šumne Ostravě.

Z jarem a kitkami (aji kytkami od kuřete) mi to tež ide, no ni tak rychle tajak s tymi sněhovymi vločkami. Ale tež na sobě pilně pracuju, kontrola moji roboty muže byť veřejna, stačy pohlednuť z okna. Mivejtě se, vaš © cha.

Vysvětlivka: *) Od Jeleni studanki po Petraki, čy na druhu stranu kilak nad Alfredku a ku Skřytku.

21.03.2006
A v tym fajnym jarnim zduchu/ travim děň v čynorodem ruchu

    Tuž vitajče luďkově v tuto opět meně zvyklu dobu. Tuž vpodvečer ostro a nomicki začlo jaro v tych 20:47 čy kereho bravka. Baniček to opět nědokazal, aji dyž byl doma na Bazalach povzbuzovany, šak někeřy dufam ste u teho tež bečali tajak ja. Odchovaňcy střyleli na branku domacych až haňba pověděť. A v hokeju tež same sklamani, dyž zlinšti marmeladovnicy podlehli na hokejove Spartě, aji vitkovšti syncy v tym Ogurkově. 

     Nešni den sem stravil v čynorodem ruchu, jagbi řekl muj oblibeněc něboštik pan Jan Wérych. V robotě fofry že ani člověk něstačy kafisko okoštovať a v ten raz je žimne. Bo sem byl utahany jak ti saňovi psycy od Eskymo Welzla, skusyl sem po o dva veršyki a potym trada za daňovu poradkiňu, bo terminy enem hořa. Něpamatuju termin, kery by něhořel a němusel se přyslušny požar lokalizovať. Tož za liter pry nam ta chitra děvucha ušetřy až 30 litru. Čeho, nafty? No nic, něbudu ten škarohlid, bo ja su chlebojidek a dle take dyjety fčyl vypadam.

     Včera sem potkal zaimaveho člověka – přybuzny od jedneho byvaleho potentata, kery ale na rozdil od obuch Vaškuv žadneho z nas něokradl, enem se něchal skompromitovať dyž se vyslovoval ku někerym pry něžaducym jevum ve společnosti před listopádym. No a ten člověk, ni ten potentat, pozvykladal věcy, kerych použyju asyk pozdějšy, až zeleni vyhraju volby. Je to o zaneřaděne přyrodě všady kaj oko licke dohledně a ešče dale.

     Naja, rychtyk, užzmedomabarabi a kajrobišsynek – spomjal sem sy na svojich někerych slibuv pro ctěne čtenařstvo. Tuž pomaly plnim taky ten menšy. Honosně to nazyvať něbudu, bo němam to žadne vachler art kampeny. Chcu v kratkosti zreferovať svojich dojmu ze zhlednuti Ikaryje igzbe jedna. Tož dyvko je fajně vybavene, zeimo ukazka z amerycke verze, hlavně ty anglicke tytulki, kaj su fšecy přemenovani, aby to neznělo moc česki. Potem nigde se něpravi, keru partku z předlohi, to jesť Ku mrakam Magellanovym od Stacha Lema, předefšyckim sudruzy realizatořy ze sudruhami cenzorami podtrhli a tak oto. No, historycku cenu ten film ma a je jasne, že zme tehdy zasyk vytřeli světu očyska. Mi se ten filmeček faktum velice libil, bo su scyfysta amater a držym se zasady, že filmy krytyzovať je licke, nale aji zjevne chibki odpušťat je božske. No inač zavinač. Marně sem čekal na scenu z mladym Mrkvičku čy kerym, jak ho něse robot na ramenach a ufikně mu hnatu, bo mu zeskratuju obvody z horke lavy. Asyk to bylo v inem filmě. Tu zasyk bylo fajně natočene, jak fšecy vymrzli, tajak by to letos u nas bylo, na te objevene ymperyjalistycke raketě, aji dyž smutně skončyli ti dva syncy kere smetl vybuch. Jagby na dluhe roki předpověděne bylo, co budě z našymi scyfi filmečkami... Maně se nabizi přyrovnani ku Rambovi, dvojce aji trojce, bo v obuch dilach bojuje předevšym z Rusakami – mi to přypada, že tyto dva filmy byly schvalně natočene a fčyl su pušťane furť do kolečka mladym vojclam z amerycke namořni pěchoty. Bo to jejich chovani přesně odpovida viděnemu – ať chovani ku vězňam, tak chovani k něpřatelskemu domacymu obyvatelstvu. Dosť pe eš emki!

     Z debilizatorovymi kanalami mam novu skušenosť – dykolik se přepnu na prymu, davaju reklamu. Vyimečně běžy vyhuleni a dvě vily čy jak se ten pořad menuje. Na ostatnich kanalach aji statnim tež to něbylo ku popukani – poslaňcy něposkitovali svojim voličam svuj drahoceny čas o pondělkach a brachove Mašynove stale něbyli omilostněni, bo sy dovolili opětovat střelbu tych pojebanych prušaku v padesatem štvrtem roku a navyše se něněchali ani zatknuť, ani zastřeliť.

     Po Praze se nědavno objevily anglicki tiščene plagaty – hlavně na mistach očuravanych čoklami aji jejich přykuřenymi pany – ic legl tu bi gej/lezbijen, v ružovem čy světle lila provedeni. To mi přypomina tu slavnu eru z šedesateho osmeho – ami gou houm, ivan pajdi damoj a tam sy robtě co chcetě, tu nam dejtě pokoj. Je to marne, jak něski rano na webu napisal jeden moc mudry člověk – však si donditě na radnicu ze svoju robu a něchtě sy zaregistrovať s ňu partnerstvi. Minymalně do Kateřynek, tam kaj něvja co je kynderštube, vas budu posylať aji do dupy.

     Je to fajne dyž ten oskar zase něvi kaj dřyve napnuť ty syli, aby fšecki ty krokuski, narcyski a maceški, ty jehnědy kočyčki aji děvuchi nahoře bez co nejdřyve a co nejvice se ukazovaly lačnym chlopskim očyskam.

     Tolik sentymentalni jarni lyryka. Už ze soboty na nedělu pozname dalšy vydobytek re alneho kapitalizmu, ymperyjalizmu a sjednoceneho evropskeho švajne raja (= raj enem pro bravki) – letni čas. Už včyl zivam a sanica mi malem vypadava... No nic. Co je proti přyrodě aji proti Panu Bohu, ma mezy technokretenami a jejich evropskimi spojencami vysoku oblubu. Hm.

     Mivejtě se, vaš © cha.

19.03.2006
Tyděň slamjanym vdovcem

Včera se mi vratila rodinka z tydeni lyžovački kajsyk v Jizerkach. Mi utekl ten tyděň slamjaneho vdovca tajak voda v Ostravici, bo sem sy myslel, že budu mjať nejmeně třy dni volne. A tych, co mysleli, že budu furť kajsyk na tačkach čy zaletach, je třa vyvesť z omylu. Upřednostňuju kvalitni jidlo a spanek, milačkove. Nale jak dycki – v ponděli sem zapomjal že služym misto pořadi na jedne eles pepe, v utery odpadl spich s kamošami v našy oblibene knajpě, bo su ze dva ze třy chořy, ve středu stnadardni služba, ve štvrtek sem služyl na vyměnu za kolegiňu. No a od patka su v robotě furt, z jednym přejezdem rano něski v nedělu z mista Ce do mista A.

Sotva sem stih dojeť koncem tydňa dom a vybrať poštovu schranku a imitovať domacy prace.

V kmenove robotě tež nic mimořadne – furť mam teho plne kecki a padam na usta, že. Ešče že su občas tu v matičce majst vystavki, kaj je možne poslaŤ něnadale se objevicy přybuzne čy zname a vy ich nemožetě poslať do dupy – tož na Hradčanach to je vystavka o Karlovi štvrtem, zezbirane eksponaty z puli svjata. Skončyla vystavka orchideji v botance v Troji čy kaj.

Sleduju enem jednym očkem opět hokejove plejof. Tož 3nečacy už su v dupě, pomaly se to schiluje aji nad zliňakami. Bratrovražedny boj trva mezy vitkovskimi a znojemskimi... A chlib něbudě levnějšy, jak prohlasylo to združeni pekařu. Na mezynarodni sceně tež nic něobvykleho – pohřeb Slobodana Miloševiča bez pozustalych, bo se boja jeť do rodne země, že ich nova srpska vlada vyda do Hagu. Vyvražďovani Iračanu je nadale eufemicki nazyvane po amerycki a izraelski čyštěni prostoru od terorystuv a ilegalnich ozbrojeňcu...

Ešče že to jaro nakoněc faktycki budě až aji ku nam přydě, a to bude fajne a z teho mam radosť. Meně už z teho poonděneho, sjednoceneho evropsekho letniho šmejda, chcu napsať času. Mivejtě se, vaš © cha.

17.03.2006
Ta bila je faktum depresyvni IV.

Jaro, kajz je? Něnavidim běžkovni, něnavidim brusleni, něnavidim lyžovani, něnavidim saňkovani. Naščesti že to zkoulování ide robiť za každeho počasy. Co dodať, luďkově dobřy. Fajny vikend přeje vaš © cha.

15.03.2006
O národních kmenech moravských V. - O Laších V.

Bez otaleňa:

     Řemeslně stojí si lašský lid poměrně ovšem lépe, nejrůznější druhy řemesel provozují se v lašských městech se zdarem a našimi lidmi; průměrný lašský řemeslník nezůstává nijak za průměrným řemeslníkem moravským. Ku přání zbývá arci mnoho, co se řemesel týče. není vůbec daleka doba, kdy řemeslníku nebude hnedle možno bez odborného vzdělání a vědomosti jen tak zhola soutěžiti; rostoucí pokork ve všech směrech lidského snažení to nese s sebou, a s tímto faktem bude nutno co nejvážněji počítati. To arci řemeslnictvo samo nestačí, země, stát má v tomto ohleu veliké povinnosti, veliký dluh. Co Lašska se týče mohl bych z vlastní několikaleté zkušenosti leckterý stinný rys podati, obávám se však, aby se mi nevyčetlo, jakobych zúmyslně kde co stinného vyhledával. O povznesení řemesel pracují řemeslníci na Lašsku sami, majíť různé řemeslnické jednoty a spolky, kteréž o pokrok pečují a pečovati mají. Jmenuji pro příklad "Měšťansko řemeslnický spolek pro severovýchodní Moravu v Mor.Ostravě", který loňského roku celý cyklus přednášek národohospodářských pořádal. Dobrými jsou takové přednášky, dobrými jsou i různé ty kursy po městech, a lze taktéž jen chváliti různé ty výstavky, jak tomu bylo loňského roku s učňovskou výstavkou v Příboře, kteráž se nejlepší pozornosti těšila; průmyslové školy pokračovací, ač jsou dobré, jsou přece celkem málo vydatnými, z odborného školství na Lašsku nutno připomenouti jen tkalcovskou školu ve Frenštátě. Lašskému řemeslnictvu lze jen upřímně odporučovati, aby ve spolku s jinými dbalo co nejúsilovněji o dosažení vydatných, všestranných podpor země, státu, o školství, o přednášky, o výstavy učňovské, tovaryšské, krajinské, odborné časopisectvo a tak dále, aby vyšvihnouti se mohlo na výši doby a do budoucna pohleděti umělo. Ledabylost, velikášství, němčení a podobné řemeslnictvu nepomohly.

     "Povahou, schopnostmi a náklonností svou nesměřuje Moravan ku spekulativní činnosti obchodní a dává při své vytrvalosti, pracovitosti a učelivosti přednost výrobě, čímž obchod domácí zůstává namnoze v rukou cizích podnikatelů, zahraniční pak úplně",  píše  "Slovník". A co tímto o Moravanu vůbec, platí o melancholicky založeném Lachu obzvlášť. Řada menších kupeckých obchodů – toť obchod našeho lašského člověka. Avšak i tu , kde uvidíme, aby náš lašský člověk počínal si jako leckterý židovský kollega jeho, který vedle svého obchůdku stará se tak často o sta jiných věcí, o obilí, o dobytek, o usedlosti, o vše, z čeho prospěch kynouti může? Slyšíme a čteme dosti často stesky obchodníků na nedodržování hesla  "Svůj k svému" , ale skutečnost poučí nás, že ty stesky nejsou vždycky dost oprávněny, a každý obchodník pochybí, bude-li mysleti, že jeho  "češství"  samo o sobě má dost přitažlivosti. Kupující hospodyňka pohlíží na věc zcela jinak. Není ovšem mým úmyslem, udíleti tu lekce obchodníkům a zúmyslně opomíjím tak mnohé, co vypozorováno jest ve skutečnosti samé. Chci jenříci, že tu náš lašský obchodník mnohému se ještě přiučiti musí a namnoze od židovského kollegy svého. Jak mnohý učinil by dobře na příklad, kdyby zajel si občas jen tak pro podívanou do Nového Jičína nebo do Mor.Ostravy, kdež bývají na př. největší obilní trhy, a kdyby všímal si bedlivě, kdo všecko kupuje, co, jak, za jakou cenu, za jakých podmínek atd.; kdyby sledoval pak takového kupce dále, pokud by trochu bylo možno, jak tento dále si počínati bude, jak a komu zboží nabízeti bude, jaké má spojení, jak při všem tom vystupovati umí, slovem" kdyby snažil se postihnouti celý průběh spekulativní činnosti takové. Mám pevně za to, že by z častějších takových exkursí a z podobného všímání si života odvoditi mohl ne jednu veleprospěšnou poučku pro sebe. Židů obchodníků jest na Lašsku mnoho. Nedávno velmi případně bylo v novinách pronešeno, že Mor.Ostrava jmenovati by se měla  "Židovská Ostrava". To proto, že prý náš člověk hnedle ničeho koupiti nedostane, jsou-li židovské svátky, všechno je zavřeno...

     O vzdělávání obchodnictva, o povznášení jeho paltí s některými obměnami totéž, co řečeno u řemeslnictva. Majíť tito dva činitelové mnoho sobě podobného a tudíž i pro postup měli by se těsněji k sobě přimknouti. Z peněžních ústavů pro veřejný život na Lašsku má svůj závažný význam filiálka  "Živnostenské banky pro Čechy a Moravu"  v Mor.Ostravě, ze záložen na příklad v témže místě  "Občanská záložna",  "Národní záložna"  v Místku a podobné; jest vůbec jako na celé Moravě i na Lašsku různých záložen a spořitelen hojně. Pro malé existence doporučují se velice Raiffeisenky, a bylo by žádoucno, aby se co nejvíce vžily. Jak ukázala zpráva Raiffeisenky z Brušperka, tohoto jinak národohospodářsky nejchaběji postaveného města, byla činnost tohoto ústavu roku 1901 velice pěkná, blahodárná. Počet členů 171, obrat peněžní 163.890 K, čistý zisk 403,52 K. Z uložených peněz platí se 4 1/2 %, půjčuje se na 5% – Člověk lašský nemá však ještě velikého, plného porozumění pro svůj prospěch a – třeba že má dosti svých ústavů – zanáší peníze své cizákům a od nich si půjčuje, aby tím lépe zkvétati a o jeho záhubu pracovati mohli. Nic nevadí lašskému člověku, má-li takový ústav zevně německý štít jako ta příborská  "Vorschusskassa", náš lašský člověk už ví, že vejde-li do vnitř, nalezne na schodech vedle německých i české nápisy, aby nezabloudil a do těch  "pravých"  rukou se dostal.

     Zemědělství, průmyslu a obchodu slouží dopravnictví, tedy na Lašsku dráhy císařeFerdinanda, Studénka--Štramberk--Veřovice, Mor.Ostrava--Frýdlant, částečně snad i Suchdol--Nový Jičín. Avšak účast lašského lidu na těchto cizáckých a tak šmahem germanisujících drahách jest tolik známa, že netřeba se o tom šíříti. Ovšem že nemusilo by tak vždycky býti. Na příklad dráha Studénka--Štramberk, která denně spousty vápence do Vítkovic odváží, ta zcela dobře mohla býti českou, v našich rukou, jak se dodnes na Příborsku pociťuje. našinci se však  obávali toho, onoho, až přišel žid, který se neobával. Brušperáci na příklad pociťují denně více nedostatek spojení se světem. Jsou jakoby odstrčeni, zapomenuti, ku předu hnouti se nedovedou. Projektována tedy dráha, sestaveny plány, ale roky mizejí, a myšlenka zůstává pouhou myšlenkou. Nemohou prý dostati subvence, peněz není. Myslím však, že v první řadě je nedostatek energických rukou. A tak jest lehce možno, že přijde opět někdo jiný, a věc půjde svým známým způsobem.

     Bylo by záhodno, tak přemnohé ještě o národohospodářství pověděti a doplniti, co tuto jen zběně naznačeno, an příklad by vydala celou velice zajímavou a poučnou přednášku jen otázka, jakou účast má náš lašský lid a jaký prospěch v národohospodářství obcí Mor.Ostrava, Přívoz, Místek a.t.d., všude tam, kde je lašský člověk jako poplatník bit a jako český  člověk ignorován i všude tam, kde je sice pánem, ale ku předu hnouti se nedovede, nemůže, avšak hrozím se i tak, že stihne mne výtka rozvláčnosti. Promiňtež  však, neboť materiálu jest tolik, že člověku je těžko odtrhnouti, zvláště když jsme přesvědčeni, že otázka národohospodářská jest pro nás vůbec a pro lašský lid zvlášť vysoce důležitou.

     Mluvě s obráceným Josífkem nedávných  "Rozhledů", člověk jí, jak pracuje, pracuje, jakým jest. Jakým jest tedy náš lašský člověk? Abychom si tuto otázku zodpověděli, předložíme si otázku: co činí člověka člověkem, povahou, charakterem, pracovníkem atd.? Přizná jistě každý, že škola a život. Zodpovídaje tedy danou otázku a zahrnuje do odpovědi kultruní stupeň lašského člověka, příslušnost národní, zápas národnostní, povahu, náklonnosti, slovem: jeho summu, jak dalece to v rysech nejzběžnějších možno bude, přistupuji předem ke školství. Z pochopitelných však příčin nebudu se dotýkati zvláště nejvlastnějších otázek školství, pedagogiky, toho, jak ve školách vůbec (tedy i v českých) pro život se vychovává, – vždyť konečně, kdo pozorněji sledovati bude tuto přednášku, nalezne sám stanovisko všeobecné, jakéž i vůči této otázce zaujímám -, přistupuji hned k tomu, jak lašský lid jako kmen národní ve školství si stojí. Začnu číslicí. Do roku 1883 nebylo na příklad na okrese místecko-ostravském německých obecných škol vůbec; byly české a utrakvistické. Zmíněného roku rozděleny byly školy ty na české a německé, kterýchž nebylo však mnoho. Od té doby rozmohly se však německé školy tou měrou, že ve školním roce 1901-2 počítalo se již 152 německých tříd! Co zanemná to, víme-li, že na Místecko-Ostravsku jest nějakých 50 obcí převážnou, velikou většinou českých, ve zbytku pak vesměs s velikými českými většinami, zodpovíme si velice snadno. Germanisace hrne se na Lašsko plným, vrchovatým korytem, a že germanisace, jako výchovný element jest nejvýš demoralisující, netřeba snad dovozovati. Pro ty bědné české děti , které germanisaci v oběť lid náš přináší, má už i úřední statistika svůj výraz, zovouc je  "českoněmeckými". Nuže, dle výkazu centralní statistické kanceláře za rok 1899 až 1900 navštěvovalo v jediném okrese mor.ostravském 11558 dětí obecné školy; 5024 českých, 2556 německých a 3848 českoněmeckých. Tedy za jeden rok a na jediném okrese na 4000 českých dětí, mrzačených v německých školách! Obecná německá škola ve Františkově Údolí v Mor.Ostravě vykazovala za rok 1900-1  433 českoněmeckých dětí, a ani jedno německé! V českém Zábřehu měla Schulvereinská škola téhož roku 26 německých, 39 židovských a 160 českoněmeckých dětí, dívčí škola ve Vítkovicích na příklad měla tentýž rok 9 německých, 4 české a 471 českoněmeckých žákyň. Jest nejvýš bolestno probírati se těmi číslicemi, kterýchž celá kupa se nabízí. A jaké boje podnikati jsou našincinuceni za každou školu českou, ba za každou třídu a to tam, kde česká a jen česká škola má svou oprávněnost, o tom poučiti by nás mohl na příklad zápas, jaký se vede v Mor.Ostravě ve 3. okrese o školu, kde Matice Ostravská vydržuje českou nejvýš nutnou a oprávněnou školu, kterou však obec naprosto nechce převzíti a raději ku stavbě nové, arci německé školy se rozhoduje, proti čemuž poplatníci, vesměs čeští, důrazně protestují; o tom poučiti by nás mohl zápas 3 leta trvající o parallelku při české obecné 5-třídní škole v Místku, kterýž konečně rozhodnut je ministerstvem ve prospěch náš, což však obecnímu židovsko-renegátskému zastupitelstvu jakoby nplatilo, a ono vzpírá se, rekursy podává, zuby nehty brání se, aby nemusilo náklad na tu třídu převzíti, čímž vším jen a jen zdržovati chce našince na postupu; slovem: kamkoliv zabočíme na poli lašského školství, můžeme nejtrpčích zkušeností v tom ohledu získati. Na místecké české obecné škole jest 380 českých dětí, avšak na 400 dětí českých rodičů, i takových, od kterýchž bychom toho nikdy nečekali, navštěvuje německou školu. Hlouček německých lidí, do obce se přistěhovavších, stačí, aby byla česká obec ohroženou, aby se hned na německou školu pomýšlelo. V českých Mariánských Horách – nám na silnou českou posici vyrůstajících, – třebaže tak blízko jsou Vítkovice, Moravská Ostrava s nadbytkem německých škol, pro děti několika cizáckých lidí chtěli německou školu, ač zákonnýmpodmínkách žádost ani zdaleka nevyhovovala. Rozumí se, obec nechtěla, nemohla povoliti, ale to nevadilo tamějším prusofilům, a hned se šlo na Schulverein. Rozumí se ovšem, že jako všude jinde, se i tu hned několik uvědomělých  "našinců"  našlo, několik takových vlasteneckých Lokšů, kteří se ochotně drahým německým přátelům k pomoci nabídli. Teď zřizuje se tam už Schulvereinská škola; v hostinci bývalého starosty Lokše se nasadily německé spolky, a nyní, bohdá, činnost už pokvete.

     Anebo Kopřivnice! Příbor!  Takový Fluss, takový Mandler přivolá do závodu  několik cizáků, a hle! ukáže se hned nevyhnutelnou potřeba německé školy. Že není dost dětí?  Můj Bože, k čemu pak je takový Fluss pánem svého dělnictva, děti majícího? A tak záhy je postaráno o to, aby se lavice německé školy naplnily – dětmi našinců. Tak germanisace postupuje, a nesčetný je počet synů lašského lidu, kteří v zaslepenosti, bezcharakternosti své za tahouny německého pluhu se propůjčují. Čím je na příklad na Frýdecku Lach, apostata Hawraneck, rodák paskovský, tím jest v Místku kollega jeho, ředitel měšťanské německé školy Stosch, rodák palkovský. Ve spolku s židovským advokátem Lamberkem a s jinými jest on největším odpůrcem českého školství. Na příklad jest on hlavní  "vnitřní"  příčinou, že v městě, čítajícím 4200 Čechů a asi 1500 Němců, není možno provésti, aby česká měšťanská škola obcí převzata byla, třebaže má  větší počet žákyň, než-li německá škola, soupeřka její. Poturčenec horší Turka, a takový bývalý  "český"  učitel Mrzihlad, sepisující tak horlivě dům od domů děti pro místeckou německou školu, je učiněným vředem na těle našeho lidu. Jaké ovoce vyvinuti se může na stromu germanisace, to všude v životě pozorovati můžeme, na příklad i na takovém případu, jaký se stal v Klokočově u Příbora, kde spurný, nezaměstnaný as 17letý výrostek, odchovanec německé školy, v hádce sekerou krvavě, vážně na hlavě poranil svého vlastního otce! – A jakého napjetí vyžaduje udržení alespoň toho, co ve školství máme!  "Matice Ostravská", čítající 196 členů, vykazovala na př. na rok 1902 rozpočet: vydání 66.512 K, příjem i podporou Ústřední Matice Školské 45.000 K. tedy schodek 21.512 korun, velice povážlivý při všeobecné krisi dnešní na Ostravsku, kdy ty haléře tak na všechny strany jsou potřebny! Jak bude dále, když vydání stále vzrůstá?

Jak budě, čy před sto rokami bylo, o tym v přyštim pokračovani! Vaš © cha.

P.S. Kytaru nětrapim – cvičym festum fest! ChaChaAr.

O lokalkach a tak oto

Tu vitajče luďkově dobřy, čtenařy věrni a krajane fajni! Něski sy dame jakusyk odechovku, bo su zedřeny jak šemik v cylu tu v tych Ne umětelach, mezy samymy ne umělcami a opatrovnikami vlasnich korytek. Jak sem už velarazy uvaděl, velki muj šemik je kolejova doprava – čy železnica, lokalki, dulni kolejova doprava atd. atd.

Tož skuknitě http://www.prazsketramvaje.cz . Blbe je, že něni samostatna stranka napřyklad ostravskelokalki.cz. Nale je možne skuknuť ku přykladku tu http://www.mhdaktualne.net/ , kaj matě pdkazy na socku v ruznych mjastkach byvaleho Mamulova kralovstvi, dyž chcetě o kloubce lokalce, kliknitě nalevo na Tramvaje KT8D5. Inač je možne tež sprubovať  www.mesto-havirov.cz/portal/mhd.asp  nebo na prajsku http://www.kodis.cz/ . V nuzy čučym aji na www.mo-na-ko.net . Co je doma v rodnem kraju nove, to se dozvim (pochopitelně z odstupem) napřyklad na www.mmo.cz , www.ostravainfo.cz a tak oto. Bo mi zaima aji ta dulni doprava, podpovrchova (doma byzme řekli -barabska) aji v severnich Čechach, je možno listovať na www.k-report.net/muzea.htm a nejlepšy www.spz.logout.cz/vozidla/dulni/dulni_lok.html . Jasne že mužetě skusyť za domacy ukol aji koncovki ...dulni_vag.html, ...plany.html a tak oto.

Ale gdyž je mi napravde smutno, skuknu www.hovnocucy.predseda.com/obsah01.php  čy do spřatelenych Hornich Uher na www.hovnocucy.pokorny.sk . Potem se usyna lepšy jak po třech plznich a šesti fernetach, temu věř! Mivejtě se, vaš © cha. :-)))

14.03.2006
Babič a Miloševič byli zavražděni, Kajinek je neviny - o tym žadna

Tuž vitajče luďkově dobřy. Puvodně sem chtěl napisať Bila depresyvni v třeti raz, nale nemožu někomentovať to co se robi v našych medyjach. Keřy stě sledovali nešni dobre rano na čete a matě v byvale Jugošce zname, kamoša, přybuzne, matě ynformace z prve ruki. To co dřystal ten mlady cyp z tak zvaneho Histeryckeho ustavu akademije českich pavěd, doslova kličkoval, aby němusel přyznať barvu. Blafoval synek vice jak přy duraku.

Fakta proti oficyjalnim tvrzenim: cely u hagskeho trybunalu su pod kamerovu kontrolu. Přystup k vezněnym něbožtikam mjaly osoby nědostatečně prověřene na vazby na NATO, Mosad, CIA a UCK. Porovnani z našymi krymami – to by se tu stať němohlo, zvlaště dyž po roce 1991 su kamery aji na přystupovych chodbach ku navštěvnim mistnosťam. Počet zadrženych srbskich statnich přyslušniku je nepoměrně vyši než počty ostatnich valečnych zločyncu. Napřyklad ani jeden z velicych dustojniku a generalu NATO, keřy nařydili "humanytarni" bombardovani, do nešniho večera něbyl zatčeny, natož vězněny čy suděny. Oběsyť něpohodlneho vězňa měli žyvotni zajem předevšym sami věznitele, nale něchce se mi furť opakovať evidentni fakta – pro ylustracu – skuknitě Francusku spojku z Hečmenem, oba dily. Kardyjaka, tajak byl něbohi Miloševič, lze velmi snadno zabiť aji pomocu obyčejneho kafiska – kery něviděl amerycki film Pohled do společnosti Paralax, ma co dohanět. Druhi taki fajny film se menoval Su mezy nami, o emzakach. Nale sylně pochibuju, že něski večer u vas za rohem to budu mjať všecki štyry filmy, ať na dyvku čy na veha esce... Spiš samu amerycku sr... prujem jeden vedle druheho.

Kajinek je něviny a bo chcel svědčyť proti špičkam aji nešnich parlamentnich stran, byl umlčeny. Otazka zni, gdy budě umlčeny navždy, jak, to sem nastinil...

Sam vim moc dobře, ešče z dyzentu a domacy unyverzity, jak je tu v Čechach a okoli snadne zrobiť z jakehokoli člověka kryminalnika a defraudanta. Možu vypravěť enem za posledni měsyc...

Měsyc, měsyc. On je vlasně uplněk, temu su taky tež depresyvni a valim take smutne a něpopularni věci pro ostatni, zvykle na konzumni přystup ku žyvotu. No nic. Mivejtě se, vaš © cha.

12.03.2006
Bila barva je depresyvni II.

Vitajče luďkově dobře ni ve zvyklem času. Pohled z okna mě faktum rozesmutni po každy raz, a že čučym přes sklo poměrně malo! Bileho naděleni pomaly na dva měsyce, a ni enem na jeden tyděň, jak rosničkařy udajně předpověďali.

V ndělu večer je možne pobilancovať, co přyněsl uběhly tyděň. Tuž praktycki dozvuki dvuch statnich navštěv – ruskeho prezydenta aji bryckeho premijera. Dvě zahadne umrti v hagskem vězeni – pry prve sebevražda, druhe pry slehani srce. A ta ježybaba Krava Zpod Mosta ešče dřysta hovadiny – prolatli stě se, milačkove, nevěřym ani slovo. Babič aji Miloševič su od fčylej mučednikami srbskeho naroda a všeho pravoslavneho lidu. Dyž sy uvědomim, že pravoslavi přyšlo na Rus aji na Balkan pravě od nas, z Velke Moravy, bo ho Přemyslovcy něznesli, majum se ti gizdi něslovanskeho puvodu čeho obavať. Samozřejmě ničeho se netřeba obavať od prahajzlu, bo tu to je sam Švejk, poturčenec, syjonysta, komanč a atejista, a tacy rozhoduju o osudu naroda.

Tu je třa zrobiť opět hystoricki ekskurs. Čemu obviňuju Přemyslovce? Bo prvi pochopili sňatkovu polityku, a tim padem sy každy přemsylovski synek zebral německu nevěstu, což stačy zrobiť po třy generace, a už mame z českeho krala čy knižeta skopčaka, kery poslucha enem dřysty svoji skopčacke roby. CHapetě dufam aji tymto pryzmatem problematyku sudeťaku. Odkazuju na rubryku Z ďadkove knihovny, cytace z Bezruča, ni o lamani revirnich rekorduv, nale o zněmčovani a z antekovani puvodnich Moravcu, česki myslicych aji hovořycych našych předkuv (a překopuv a šybikuv atd. Tema bylo pravě odlehčene, tym razem može byť opuščene).  

Cele NATO ma u mě upepedekave. Syncy, přeložtě to tym, keřy a kere na vojně něbyli. Fšak to je yndycyja jak ňujork (jako byvaly študak a lokalni patryjot Olmika přecyk němožu napsať brno) – něpřyvolali ruske exsperty, ze srbskich vybrali enem tych loja analnich...

Jedna pozytyvni sprava nakoněc. Už za rok buděme dřystať: kaj ty loňske sněhi su. Mivejtě se, nečete furt na ty debilizatory, sykorki fest řvu o jaře, dřyv jak jich okolo Usti nad Labem skoli něznama choroba chřypkovitě fogloveho charaktera, vaš © cha.

9.03.2006
Ta (B)bil(l)a je faktum depresyvni

Tuž vitajče v podvečer – jasne že němyslim zpěvački ani ten supermarket, nale snih. Ta bila je faktum depresyvni.

Něrobim to často, mam tu něski jeden cytat, přeloženy přymo ponašemu:

Z nadhledem a lhostejnosťu pohližej na roskoš, bolesť, stratu aji zysk, vitěstvi aji poražki. Su to enem malichernostě tohoto svjata, něpatrne kaminki na dluhe štrece k Pravdě, kere něpřežyju tvoje hmotne tělo.   Sutta Nypata

Mivejtě se, vaš © cha.

8.03.2006
V nedělu rano do Liberca? Enem svojim přybližovadlem!

Tuž vitajče luďkově dobřy. Enem kratce. V nedělu sem v třeti raz po Novem roce musel valiť rano směr Liberec. Tož v patek sem skuknul na idos.cz, našel ten jediny autobus z Čerňaku, kery ma odjezd v 6.30, stanoviště odjezdu čyslo osym.

Po prve, dyž sem z nim jel, hned v ledňu, tam byl najety už v 6.15. Minule až v 6.20, fčyl tež v 6.20. Jel sem kusek za Prahu, nale co bylo něuvěřytelne:

1) nětopi, aji gdyž je venku až minus dvanasť; bať, mjal by vysoku spotřebu a němohl by konkurovať inym společnosťam;

2) izdenki se vypisuju ve dvuch přypadkach ze třech ručně; gdyž se vystavi strojově, je tam stary strojek z 80.let a cena uvedena ve slovenskich korunach;

3) ani jeden raz něvyjel dřyve jak 6.48, spiše pozdějšy;

4) cestu bral naftu na benzince ve dvuch přypadkach;

5) naščesti naposledki jedě jedenasteho dubna, tu nedělu před Velikonocami.

Ptatě se, kera linka to je? To němožu, němam to srdce brať chlopam před penzu ich jediny možny přyjem. Doporučuju vřele isť svojim plechačkem-milačkem a dyž (by)dlitě blizko Wilzoňaka čy vysočanskeho nadru, račy iďtě vlakem, ten idě v 5.37 z hlavaku... Ptatě se, co robim rano na liberecke? Bo mam uvazek na zachrance středočeskeho kraja, to se musytě občas vratiť ku začatkam mojich spisovatělskich vylevu...  Mivejtě se, vaš © cha.

7.03.2006
Nevěřycy Tomaš

Tuž vitajče, luďkově dobřy. Nazev přyspěvku je pochopitelně slovni hřyčka přy pohledu do kalendařa. Mi mrzy, že sem včera zapomjal přypomenuť nědožytych pětapadesatin Jirki Šelingera (Aha-aha-aha-aha zase je mi patnasť let.Nebo:Zpivam ptakum a zvlašť sykorkam a ine a ine.) Tož skuknitě aspoň tu: http://www.schelinger.wz.cz .

Inač zavinač. Celkem bez zajmu hlavnich medyji proběhla zprava o udajne sebevraždě oběšenim Milana Babiča, byvaleho prezydenta Republiki Srbska krajina v dnešnim Chorvacku, kery měl byť přyšti tydeň dalšym korunim svědkem proti prezydentovi Miloševičovi u hagskeho trybunala... Zato z velkim zajmem byla prezentovana zahadna vražda ubodanim něboheho dorostěnca Milana v Mistku-Frydku... Němusitě byť systemovym analytykem, abystě sy odvodili jedna plus jedna a raz tak na druhu: Babič něoděšel dobrovolně, ale byl zavražděn agentami Mosada a sy aj ej, bo by jeho vypověď važně ohrozyla předem nalinkovane vysledki tak zvaneho procesa z Miloševičem a ukazal na skutečne vrahy a valečne zločynce, aji z řad novych členskich armad NATO. Ešče se divitě, čemu ti čobolicy spadli před Košicami? Bo by doma vypovidali, jak to skutečně probiha v protektoratu Kosovo a Metohija, kolik srbskich domu, kostělu, škol je s tichim suhlasem okupačnich vojsk ničene poturčencami, pro kere němam slušny nazev v rodnem jazyku. Horšy byvala enem inkvyzyca – šak ně nadarmo davali o vikendě Kladivo na čarodějnice, a z teho suběhu historickich a uměleckich udalosti mrazy v zadech.

Druhi Milan, o kerem tu mluvim, podle slepeho mladěnca čy ineho fajneho jasnovidca a senzybila měl dopadnuť tak zle, bo za a) prolatl se že mu vadi albanske čy ine muslimske děcka dočasně umistěne ve Vyšnich Lhotach a chodicy z nim do školy, b) na bazeně se ohradil vyše uvedenym dyž mu šacovali skřyňku, c) jakisyk škipetarski zmrd sy ho prostě spletl z inym synkem. Bo charakter poraněni ukazuje jasně na poturčenecki styl... Štvrta varyjanta je tež šokujicy – synek, kery v pořadu Střepiny o něm nejvice mluvil, je satanysta jak cyp a něni vylučene, že pravě on dostal za ukol zabiť svojeho kamarada...

Ně su temu rad, že na vas valim dalšy duchnu, dyž aji pohleďa z okna, chumeli se chumeli a něpřestava. Kura, zyma jak v Rusku a žadneho jara, vyzuju křusku a stčym nohi do lavora. Slzy se musja střydať z řehotem, bo enem po tym sy važyme obojiho. Mivejtě se, vaš © cha.

5.03.2006
O národních kmenech moravských IV. - O Laších IV.

3.03.2006
Pěkny postni patečni podvečer

Tuž vitajče luďkově dobřy aji při koňcu pracovniho tydňa. Kery čekal bars veliku srandu, ma smulu, taky geňa ně su, že bysem tu stvořyl kity začynajicy od jedneho pismenka! Cosyk by bylo od H, nale na tym zapracoval davno už Vlasta Redl.

Tež už matě hlad tajak Čenkovej děti na štrnaste strance? Věčy? Tož to stě hercy a herki. Učitele a kantorky? Dochtořy a dochtorki? A, sorač, programově se tu hubne.

No, v robotě. (Š)prymařka faktum rozepsala zastupy za něbožku, bo druha kolegiňa duchodkiňa na zastup něnastupi, dostaně od ine, sukrome, raztak co u nas v zdravzařu... Tož mě to čeka v utery, su zvědavy, jak budě reagovať ředitel, až mu moji pacošy zabuša na dřvi a budu chtět rychtyk a ordnung. Bo ten chitrolin je promovany ynženyr, tož zrobi takoveho a ešče budě nadavať na ty line dochtory, co pry vyštudovali za dělnicke penize. Guvno! Hovoře za moju maličkosť, vyštudoval sem za svoje, maksymalně za penize od mamy a taty. Šak tym mam kurnik šopa furť co vraceť! Aji dyž to je pomaly štvrt stoleti od mojeho "promočeni".

Veselu přyhodu němam žadnu, bo jak na šviňu na pohotovosti byl po dva dni klid, nejvice řadily Dejvice, chcu napisať do desate večer naval, že aji stali v čekarce a potem klid. Kura co je tež takeho v debilizatorach? Čy fšecy dospavaju po olimpijadě?

Kery postřehnul, že sy tymi veršovankami robim srandu z Paliny Havlovske a jejich dřystu, ziskava premiju a može se pořydiť domacu zmiju. Čyli babu přebytečnu. Inač mam veliku radosť a ostřym video při sledovani srandovnika Pytlikov. Přehravam co nejpomalšy a sleduju, čy ešče poznavam všecki kutki a zakuti rodneho mjastka... Blbe je, že dramaturgyja robi z nas ostravaku spisovně a dlóze hovořycy občany tak od Hradca Kralove. (A osli mustek:) V tym Hradcu je fčyl stejnak velika moravska enklava. Tuž to je dane tym Moravskim předměstim. Šak tam je pulka byvale moravske folkove sceny (jak opakuju po oblibenem Jarynovi Nohavicovi – das gance čechyše folk ist ajne zimulanten bande). A kusek od Moravskeho, kaj jezdi a ešče kusek zaňho tušym unykatni dvojtrakčni "trojka". Dojdu troleje u smički, šofer stahně šraki tajak čokel chuja mezy nohi a vali dva kilaki až do te přyslušne dědiny, za sebu vleče agregat. Čemu něnatahli ty druty – čy temu že dědina se menuje Plačyce? Však skuknitě http://www.dpmhk.cz  a "klekněte na Ilonku" - odkaz historyja v levem slupku.

No nic, těšte se, bo ja vubec, až budu popisovat story  jak bylo na zastupě po něbožce...  Mivejtě se, vaš © cha.

2.03.2006
Na svatu Anežku aji bezdovki němaju žadnu vešku

Jakosyk se stalo zvykem, moji luďkově dobřy, že misto televiznich novin se na nas vali enem černa kronyka. V cajtungu je to nemlich to same. Tuž třa to napraviť, kor dyž už se zase može řykať Oskar pali a žaden debil z ochrany prumyslovych značek vam něvali kity plne sraček... Dobre odpoledně a vitajče!

Včera sem sy robil srandu s tymi ojro a fčyl skopčacy něchcu svuj burdel naspadek do skopčackich dup. Putin druhemu Vaškovi cosyk našepkava do uška, jak je možne vidět na fotkach – že by ku přykladku – Vjanca a ty znaješ što eto pogrom, ty tože takoj durak chazarskij i kradačskij! A Venca z bohorovnym klidem odvěti – Volodya, nět, aj si bat aj ken sej ju a ounly čipist istern ejdžnt, du ju wont tu help tu stratedžy wis jo parlijament end nejšnz? The kjupon prajvsy iz the best, sonof rašn kej džy bi, ouje šurly, rajt šurly klauzys džynyjes bi ing to prezydensy... A tak oto padaju bonmoty. Voloďa da Klauzikovi fotku nahrobku jeho ďadka z žydovskeho řbitova u Lvova aji s překladem, ten zas jemu kopiju svojeho matuřytniho vysvěgra a svuj posledni pijonyrski šatek... 

No nic, faktum ten Oskar pali tajak sedlok cepem o žňach. Fajne je, že na čete jedna opakujum pany Buvara a Pekišota aspoň raz za tyděň, z Novy na Prymu se přemistil Meš do novych palpostuv a ešče ku temu dva dily po sobě každy den. Syc je to fšecko v něsledovatelnych časach po o (pro mě), nale asy dramaturgyje dufaju, že večer možu pušťat same ty... prujmy a dokundamenty o objektyvitě hagskeho trybunala...

Druha pozytyvni zprava, keru vas něski zavalim je ta, že sem konečně zehnal kultovni staru česku scyfinu Ikaryja Igzbe Jedna. Fšak dufam v histerycki kratke době poreferuju o staronovych zažytkach (uvidim ju asyk po třyceti  pěti latach čy ešče podližy). Němam co žrať, nale vysoka kultura aji narodni dědictvi se musa zachovať a předať mladšym!

Mivejtě se, aji letošnim sněham budě koněc, to vzkaz pro rekreanty na Barborce čy na Solaňu, brzy budě zbohem lyžovaňu. Vaš © cha.

1.03.2006
Na popelečni středu držym se vzadu, nervu se dopředu

Tuž vitajče luďkově dobřy, venku taki krasny opoledni prvy březen a vymusitě čučeť do monytora. Nuž, tež fajne.

Znalcy a pamětnicy věďa, že něski je popelečni středa, to značy počatek štyrycetideniho pustu do Velikonoc, nejduležytějšyho svatka pro všecki křesťany, přyslušniki a "oudy" apoštolskich cyrkvi (armenske, koptske, všeckich třynasti pravoslavnych – maju oproti nam stary kalendař, opožděny o 13-15 dni, podle mista pusobnosti, dale syrske, řecko-katolicke, řymsko-katolicke, starokatolicke atd.). No tež se budu postit, bo su po te končycy zymě jak bravek.

Fčera sem tu cosyk přyslibil, tuž s tym třa pofedrovať. Sraz byl ve dvě po o. Ředitel dorazyl na čas, no jeho leva ruka, čy prava noha (aby nas mohl elegantně vykopavať), dorazyla pozdějšy. Tema jedine – odměna za pracu v našym zdravzařu. Jeden synek z našych řad, naštěsti ni ten kolega značkovač chrustku, bo to by sem ho přyšpenlil do jeho zbirki, už im to podepsal. Dalšy se vyhnul konfrontačce, bo urgentně vycestoval k mořu. No a ten pruběh se da popsať tajak byzme byli u teho mořa tež. Přyliv se střydal s odlivem. Po dborem střydali vyhružki. Tež sem řek svoje a hlavně sem vyslovil pochibnosti o manažerskich schopnosťach byvaleho sudruha, nynějšyho ředitela. To mjalo ten efekt, že přyznal, že to zrobili od stola, dyž věďa guvno o problematyce našy roboty, bo aji ini tehape maju tych motyvačnich dvaceť procent. Co mi chibjalo od ředitela – nimjal žadne tabulki, natož kolačove grafy, žaden ekonomicki rozbor stavajicyho a očekavaneho stavu (!, kura, na ty kolače su vysazeny tajak lišak na zajica), a enem cosyk dřystal, potem mi vyhrožoval vyhazovem a tak. Suma sumarum – ať sy synek dřysta co chce, ta jeho "objektyvizace" prace zdravotnika budě stať každeho z našeho zdravzařu jeden až dva platy. Bo nam zebrali co nam zebrali a z tych jedenasti vyplat to vrati enem za třy kvartali – v dubnove, červencove a listopadove vyplatě. A kery zaručy, že v zařy něpovja, magystrat něma, pohibliva složka něni. Smolim vam tu tuten caly magisrat aji s generalnim řyditelem. Datě co matě uvedene v kolektyvce, a gdyž ni, tuž budě zle. O scani proti větru sem už psal dva razy. O svojich andělach stražnych ešče ni, nale technokretenam a ojrodojčkretenam (ešče horšy su škipetařy, nale to nikemu něprozraďte, bo Havel, ja ten, se z nimi bratřyčkuje tajak jeho foter z esesakami) nemožu fšecko prozradiť. No pasaran a střyzlivych nas nědostanu!

Putin dorazyl nad ranem do Prahi, spřehlednul napochodovanu Hradni straž a zmizel v utrobach pražskeho hradišča. Něvim, čy mu kral zloděju (ja rychtyk, od Kliviji) tež prozradil, že zufalcy skaču pod metro, že v Kurvine zas jakisik kurviňok nězvladl řyzeni svoje sopla a tak. Su zvědavy, co uvede hlasna truba večer na čete a dalšych debilizatorach. 

Chodi aji ku vam doma na Moravě a ve Slesku globalni denik Metro? Tu se ku němu přydala ešče oranžova "dvacetštyřka", rozdavana okolo iducym tež zadarmiko. No tak v jednem z tychto dvuch platku pisali tušym včera, že Karla fon Kecafon, čy jak se ježybaba v Holancku menuje, zatočy ze srbskim prezydentem Miloševičem, pry už konečně naučyli noveho koruniho svědka, jak ma mluviť... Nevěřytě? Ani z dupy? Skuknite napřyklad tu: http://sweb.cz/messin/kosovo.html . Třy roky su pryč a hagski sud nic. Pry je objektyvni. Pry stiha aji albanske zmrdy. Pry stiha aji amerycke veleni za "humanytarni" bombardovani tak obhajovane jednym byvalym středo evropskim statnikem. 

No, ešče kratka glosa. Vyvadil ide aji od mynysterskeho, aji os sudcovskeho korytka. Po učeni pro pěšaki – běda jak zrobitě cosyk ine jak chce vaš znamy Němec! CO skusyť tu debilni šou VyVadil – vyhuleni raz dva.

Veselejšy. Jaro budě! Aji fajny jarni luft! Za euro z dovozu... Mivejtě se, vaš © cha.